Přehled aktualizací Pár slov úvodem Vznik a vývoj kolejiště Stavba diorámat Minirecenze vozů Rady a návody Patinování vozidel a budov Články a recenze Zápisky od roku 2006 Reportáže z akcí a cest Videozáznamy modelové železnice Často kladené dotazy Sekce věnovaná trati Trutnov - Žacléř Fotodokumentace železničních zařízení Smíšená fotogalerie s železniční tématikou Přehled plánovaných akcí Ankety Tapety na plochu, panoramatická pozadí za kolejiště... Zanechte vzkaz v knize návštěv Kontaktní informace Partnerské stránky
FAQ - NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY
V této sekci budu zveřejňovat odpovědi na dotazy, které se často opakují. Bude to jednodušší, než odpovídat nesčetněkrát na jednu a tu samou věc. A pravdou je, že například dotaz na rezaté kolejnice zabloudil do mé schránky opravdu často.
1. Jak znázornit rez na kolejnicích?

Toto byl naprosto nejfrekventovanější dotaz, i když se nejedná o nic světoborného ani složitého. Je to ovšem velmi efektní. Rez na profilových kolejnicích byla znázorněna jednoduše. Použil jsem vodou ředitelnou barvu AGAMA-Rez MATT 29 M a slabým štětečkem jsem kolejnice po jejich přilepení natřel z obou boků. Při tom se nevyhnete nechtěnému natření podkladnic, což je vlastně jedině dobře, protože i ty jsou ve skutečnosti rezaté. Místa, která nemají být natřena (hlava kolejnice), lze od barvy očistit lihem nebo barvu seškrábnout nehtem dříve, než úplně zaschne.
2. Jaký pohon použít pro profilové výhybky TT?

Pro stavebnice profilových výhybek jsem bez problémů použil staré odnímatelné BTTB přestavníky, které se dají i dnes celkem levně pořídit. Přestavníky jsou přichyceny pod výhybkou pod základní desku stanice, v níž je otvor velký zhruba 10 x 5 mm (s rezervou). Otvorem prochází do dírky ve spojovací tyči výhybky zkrácený špendlík. Ten vychází z plastového hranolku přilepeného na posuvném očku přestavníku. Hranolek je lepší na koncích zúžit, aby nenarážel do vnitřních stěn drážky přestavníku, protože posun očka probíhá po kruhové dráze (i když neznatelně). Přestavníky je možné připevnit například suchým zipem, šroubky nebo je jednoduše přilepit. Zde najdete jednoduché schéma přestavníku (7 kB).
3. Jakého původu jsou sloupy na kolejišti?

Sloupy na mém kolejišti (v současné době, tedy na novějších fotografiích) jsou od firmy Auhagen. Jedno balení stojí kolem 200,-Kč a je v něm 6 sloupů bez vzpěry, 6 sloupů se vzpěrou a 6 samostatných volně použitelných vzpěr. Sloupy jsou provedeny velmi pěkně, je pouze nutné si bílou modelářskou barvou natřít izolátory. To ale není nic, co by průměrný modelář nezvládl. Další informace najdete v postupu na úpravu sloupů.
4. Co je to za výhybku před výtopnou?

Když jsem začal rekonstruovat stanici, odstanil jsem opěrnou zeď a silnici pod stanicí, nastavil jsem sololitovou desku, na které je stanice umístěna, a přidal jsem jednu starou rezatou nepoužívanou kolej. Z výhybek Zeuke jsem odřízl přestavník, sundal plechové kolejnice, odlámal "caplíky", které ty plechové kolejnice jistí, a z profilových kousků (většinou zbytky) jsem si udělal kolejnice nové včetně srdcovky. Jedna z výhybek je pojížděná pouze v odbočce, druhá vůbec ne. Libuji si v zarostlých zákoutích našich českých staniček, proto jsem si takové udělal i na svém modelu. Kolejnice jsou na pražcovém podloží přilepeny vteřinovým lepidlem, drží dokonale. Sice chybí napodobení šroubů u podkladnic, ale v případě zarostlé koleje to nevadí. Nebyly by totiž vidět.
K výrobě této výhybky postačily dostatečně dlouhé zbytky profilových kolejnic, odlamovací nůž, jehlový pilníček, vteřinové lepidlo, kombinačky a barva AGAMA-Rez MATT 29 M (zmíněná v prvním dotazu). Když pomineme malý poloměr, vypadá výhybka opravdu dobře, možná lépe, než Tillig výhybka s plastovou srdcovkou. Zdůrazňuji, že výhybky nejsou funkční, není možné je přestavovat, mají pouze dekorační účel. Kolej, na kterou vedou, není pojížděna. Maximálně tam bude stát nějaký odstavený starý vůz, třeba chátrající rybák.

Nahoru 5. Co to je ve stanicích za lampy?

Modely svítidel, která jsou k vidění na dílu 1, vyrábí firma Dominik. Přímý kontakt na tohoto výrobce není známý. Lampy jsou opravdu naprosto realistické. Jako zdroj světla jsou použity LEDky a je možno je napájet ze standardního výstupu pro příslušenství (16 V), který je např. na transformátoru FZ1. Usměrnění proudu ničemu neuškodí, spíše prospěje. V případě staničních lamp je možno si pořídit buď lampy se stupačkami, nebo bez nich. Cenový rozdíl těchto dvou variant je kolem 30 korun (ty bez stupaček stojí asi 85 Kč), pokud mě paměť neklame.
Lampy jsou v ČR k dostání jednak v prodejně Zerba - pasáž Černá růže, nebo v prodejně ModelLoko, v obou případech se jedná o Prahu.
Montáž svítidel je celkem snadná. Pod kruhovým podstavcem je ještě několikamilimetrové pokračování stožáru, které se zasune do předvrtaného otvoru. Je nutno udělat otvor trochu větší, než je průměr stožáru, neboť jím musíme protáhnout ještě přívodní kablíky. Na jednom z nich je odpor, který má větší průměr než vlastní stožár. Alespoň ve velikoti TT. Poté spodní plošku podstavce potřeme lepidlem (já použil vteřinové), nalepíme na podkladní desku a lampa je připevněna.
Zajímavostí je, že lampy (konkrétně staniční) jsou velmi odolné vůči ohnutí nebo zlomení. Lampa totiž snese až 45° úklon bez toho, že by na ní byla viditelná deformace nebo jiné poškození. Více jsem raději nezkoušel, ale i tak je to dost.

Lampy Dominik Lampy Dominik Lampy Dominik Lampy Dominik Lampy Dominik Lampy Dominik Lampy Dominik Lampy Dominik Lampy Dominik Nahoru 6. Jak štěrkovat koleje na kolejišti?

Toto je nesčetněkrát kladená otázka, která si již také zaslouží odpověď. Štěrkování kolejí není nic složitého, není k tomu potřeba ani žádné zvláštní vybavení. Stačí měkký štěteček, ředěný Herkules (ten ředím vodou v poměru zhruba 1:1) a třeba brčko. Jako štěrk je nejlepší použít reálný štěrk, který je k dispozici téměř kdekoli v přírodě na polních cestách nebo přímo na nákladištích štěrku. Já jej sbírám pod zrušenou nákladovou rampou zdejšího kamenolomu na královeckém nádraží. Je nutno jej patřičně přesít podle konkrétní modelové velikosti. To provádím přímo na místě, abych domů vezl již jen materiál, který upotřebím. Na přesívání štěrku pro velikost TT používám klasický kuchyňský kovový cedník. Ten propustí zrna o velikosti asi jednoho milimetru a menší. Po přesátí štěrku máme vše od jednoho milimetru níže, tedy i prach. Ten se dá odstranit například pomocí kontrolního síta o určité hrubosti. Nevím, jak jsou tato síta běžně dostupná na trhu, já mám tu výhodu, že se používají u nás ve firmě. Mně vyhovuje síto o hrubosti 0,315 mm. Tím odstraním prach (dá se použít třeba pro znázornění cesty) a na sítu mi zůstane štěrk, který přesně vyhovuje mým požadavkům. Ještě se však musí provést jeden úkon, tedy oddělit od štěrku vše ostatní, co tam nepatří. Jde především o travní semena a různé malé dřevěné třísky, které propadly při prvotním přesívání. Odstranění se provede několikerým vyplavením. Do mísy jednoduše nasypeme šterk a zalijeme vodou. Zrnka štěrku sednou na dno, ostatní částice plavou na vodě, kterou z mísy opatrně vylijeme. Toto opakujeme tolikrát, dokud nám v míse zůstává znečištěná voda. Tímto vyplavováním se zbavíme jednak výše zmíněných "nevítaných" částic, jednak štěrk téměř dokonale vypereme od zbytkového prachu, který se neodstranil pomocí jemného síta. Po této "vodní kůře" již jen zbývá rozprostřít vypraný štěrk na noviny (klidně více listů na sobě, ať to saje) a nechat uschnout. Dobře se suší na přímém slunci, nejlépe v létě, to je potom za dopoledne usušeno.
Vlastní štěrkování probíhá následovně: Štěrk nasypu na koleje (sypu ručně, ale není od věci udělat si nějaký přípravek, třeba i pojízdný). Měkkým štětečkem poté urovnám zrnka tak, aby neležela na pražcích a nezasahovala do kolejnice. Takto uhlazené štěrkové lože zafixuji ředěným Herkulesem, který pomocí brčka nakapávám opatrně na štěrk. Lepidlem není potřeba šetřit, vsákne se. Je dobré dbát na to, aby byla zakapána skutečně celá plocha lože, a to jak po stranách koleje, tak i mezi pražci. Vyhneme se tak nepříjemnému překvapení, kdy po zaschnutí a vyluxování nepřilepených zrnek zůstanou například mezi přažci nezaštěrkované mezery. Lze to sice velmi lehce opravit, ale je to již práce navíc a zdržení, protože se musí opět čekat na dostatečné zaschnutí lepidla. Nakonec proběhne patinování lože obyčejnou ředěnou černou temperou. Kdo má rád zarostlé tratě, může použít drcený molitan různých hrubostí a třeba i opadaná stébla statické trávy, která zasadí do kapičky transparentního lepidla. Výsledek je vidět na přiloženém obrázku.

Zaštěrkované koleje
Nahoru 7. Odkud pochází jehličnaté stromy na mém kolejišti?

Navzdory tomu, že v sekci Kolejiště, v odstavci Krajina, mám uvedeno, kdo je vyrobcem smrků, jež jsem použil na svém kolejišti, považuji po několikerém znovuzodpovězení této otázky za rozumné vložit i toto téma do sekce FAQ. Tak tedy ještě jednou: Výrobce smrknů je firma MOBE z Prostějova. Provedení stromků je dle mého opravdu povedené, soudě podle ohlasů a zájmu v dotazech mně adresovaných, smrky naprosto vyhovují mým nárokům. Standardně se dodávají s podstavcem, v objednávce však lze uvést, že podstavce nechcete, místo toho bude pak u stromů ponechán pouze trn na zapíchnutí do terénu.
MOBE vyrábí samozřejmě i další doplňky, ty jsem však nepoužil, krom jedné sošky na dílu č. 2. Nejsem si jist, zda jsou v sortimentu i smrky na kmeni, ty jsem v nabídce neobjevil, lze je ale sehnat například u firmy Model Scene.


TopList