Všem milovníkům železnice lze jedině doporučit návštěvu vagonářského muzea ve Studénce. Z pořízených fotografií je asi každému jasné, že je na co se dívat. Průvodce Vám podá vyčerpávající komentář ke všem vystavovaným exponátům. Symbolické vstupné 30 Kč je opravdu naprosto zanedbatelné, vzhledem k několikanásobně vyšší duchovní hodnotě expozice. Proto při nejbližší cestě do těchto končin neváhejte a muzeum navštivte. Komentář a foto: Petr Klemš
Archiv A je velký 1,91 MB, archiv B 1,85 MB a archiv C 3,12 MB.
Několik dní letošní dovolené jsem strávil v Lužických horách nedaleko německých hranic, přesněji v Dolní Světlé. Náhoda tomu chtěla, že jsem se podíval do mapy a zjistil, že ve dva kilometry vzdáleném německém lázeňském městečku Jonsdorf (Kurort Jonsdorf) jezdí parní úzkorozchodná drážka společnosti SOEG. Provoz zajišťuje pět provozuschopných (z celkového počtu 8) parních lokomotiv, jedna dieselová a jeden motorový vůz. Z 28 osobních vozů je jich v současnosti 19 provozuschopných, včetně jednoho barového vozu, jednoho vyhlídkového vozu a dvou bezbariérových vozů pro vozíčkáře. Z 5 zavazadlových vozů jsou 3 funkční, výčet uzavírá 7 nákladních vozů, včetně jednoho sněhového pluhu.
Drážka byla otevřena 24.11.1890 pod názvem ZOJE (Zittau-Oybin-Jonsdorfer Eisenbahngesellschaft). Vede z Zittau do Bertsdorfu, kde se dělí na dva směry, a to buď do Jonsdorfu, nebo do Oybinu. Celková délka tratě je 16 km. Z Zittau do Bertsdorfu je to 8,9 km, z Bertsdorfu do Oybinu 3,3 km a z Bertsdorfu do Jonsdorfu 3,8 km. Přehled staniček a zastávek všech úseků je na přiložené mapce. Staničky Jonsdorf a Oybin nejsou nikterak velké, obě mají pouze dvě dopravní koleje pro objíždění vlaku. V Oybinu jsou navíc ještě odstavné koleje. Při svých návštěvách této úzkokolejky jsem potkal parní lokomotivy BR 99 758, 99 735, 99 749 a 99 731, tedy čtyři z pěti provozuschopných. V Oybinu jsem potkal ještě dieselovou lokomotivu 199 013 rumunské konstrukce. Při návratu z Oybinu do Jonsdorfu jsem zahlédl mezi stromy nad stanicí, jak odjíždí motorový vůz VT 137 322. Prostě mi frnknul, což mě dosti zamrzelo. Bylo to tím, že jsme cestou zpátky z Oybinu věnovali nějaký čas i houbaření. Stačily 3-4 minutky a mohl jsem jej nafotit rovněž. Toto malé zklamání bylo trochu vykompenzováno setkáním tří lokomotiv BR 99 v jonsdorfské staničce. Stroj 99 758 stál na druhé koleji a byl k dispozici zvědavcům. Po necelé půlhodince čekání přisupěl osobák s dvěma lokomotivami v čele (99 749 a 99 735). Lokomotiva 99 758 vyjela ven na širou trať, aby uvolnila druhou kolej pro objetí vlaku. Poté se opět vrátila na své místo a po odjezdu vlaku vozila zájemce po stanici. Průběh tohoto procesu jsem se snažil zachytit alespoň fotoaparátem přepnutým do videorežimu, takže je -li libo, prohlédněte si záznam alespoň v nízké kvalitě.
Abych nezapomněl: Cestou na nádraží v Jonsdorfu jsem potkal ještě zahradní železnici. Byla to klasická osmička kolem dvou kruhových záhonků, jen za křižovatkou byla jedna výhybka, z níž odbočovala kolej do "tunelu" a do altánku. Fotografie najdete přiložené v archivu C, krátké video je k vidění zde.
Archiv A je velký 3,91 MB, archiv B 3,65 MB a archiv C 4,05 MB.
Pan Jaroslav Michalíček mi poskytnul pěkně zpracovaný článek o mladějovské drážce. V jedenáctistránkovém PDF dokumentu najdete informace o historii i současnosti této zajímavé úzkorozchodky, přiloženo je rovněž 45 vybraných fotografií (ze 143 - zbytek bude na Fotoarchivu 2008). Rozděleno opět do tří archivů. Archiv A je velký 0,98 MB, archiv B 867 kB a archiv C 986 kB.
Pilníkov se nachází na trati 040 asi 10 km od okresního města Trutnov. Tato stanička není nikterak veliká, má všehovšudy tři koleje. Občas stojí u rampy nákladní vůz. V době fotografování se zde zrovna křižovaly vlaky, problém byl však v tom, že jsem již stál u zhlaví a na cestu zpět do stanice už nebyl čas. Pořídil jsem alespoň pár snímků při vjíždění/odjíždění vlaků. Tento příspěvek vám nabízí 33 obrázků o celkové velikosti 3,15 MB, opět jsou rozděleny do tří archivů. Archiv A je velký 1,12 MB, archiv B 1,01 MB a archiv C 1,02 MB.
Poslední květnový víkend jsem se konečně po devíti letech opět dostal do Posázaví, přesněji do tábora Krakonoš (www.tabor-krakonos.wz.cz), patřícímu našim odborům, který leží na překrásném místě na břehu Sázavy. Přesto, že jsem v tomto kraji tak dlouho nebyl, neměl jsem problém s orientací a předem jsem měl jasno, jaká místa a jaké detaily budu na této trati (212) fotit. Kromě práce v táboře (připravovali jsme jej na sezónu) jsem měl i dost času na procházky po okolí, tedy na zastávky Chřenovice a Budčice a do stanice Vlastějovice. Měl jsem pocit, že Chřenovice nebyly pouze zastávkou, ale také malým nákladištěm. Po tolika letech jsem si tím ale nebyl jist. Nemýlil jsem se však. Změna ale přeci jenom proběhla. Kolej u rampy byla naprosto zanešená a zarostlá, výhybka odstraněna, na peronu byly stoly a lavičky a v čekárně hospůdka. Jak originální. Inu, časy se mění.
Ještě před odjezdem k Sázavě jsem si vytisknul jízdí řád tratě 212, abych měl přehled, kdy jezdí vlaky, a mohl tak vyčkávat a fotit. Mnoho a mnoho kilometrů jsem nachodil (no, tolik zase ne, asi 15), před jízdou vlaků jsem hledal vhodná místa, což nebylo vzhledem k poloze slunce a k "přírodním poměrům" v daném úseku trati vždy jednoduché, a hrdinně jsem odolával žhavým paprskům nemilosrdně žhnoucího slunce... Jsem však spokojen. Co jsem si naplánoval, to jsem také nafotil. Nezbylo mi, než se o fotografie podělit s návštěvníky Trainmnaie. Zde jsou. V každém archivu jich najdete dvanáct. Archiv A je velký 1,66 MB, archiv B 1,44 MB a archiv C 1,14 MB.
