Přehled aktualizací Pár slov úvodem Vznik a vývoj kolejiště Stavba diorámat Minirecenze vozů Rady a návody Patinování vozidel a budov Články a recenze Zápisky od roku 2006 Reportáže z akcí a cest Videozáznamy modelové železnice Často kladené dotazy Sekce věnovaná trati Trutnov - Žacléř Fotodokumentace železničních zařízení Smíšená fotogalerie s železniční tématikou Přehled plánovaných akcí Ankety Tapety na plochu, panoramatická pozadí za kolejiště... Zanechte vzkaz v knize návštěv Kontaktní informace Partnerské stránky
TRAŤ 043
Trutnov Hl. n. Trutnov-Střed Trutnov-Poříčí Lampertice Žacléř Širá trať Vlečka • Pár slov o trati

Tato trať byla postavena roku 1882 společností "Österreichische Lokaleisenbahngeselschaft" (Ö.L.E.G) se sídlem ve Vídni. Původně sloužila výhradně přepravě uhlí z uhelných dolů v Lamperticích a v Žacléři. Doprava byla zahájena 5.října 1882. Stavbu prováděl stavební podnik Schön & Veselý z Prahy pod vedením ing. Svátoše. Roku 1888 převzala provoz na této trati Jihoseveroněmecká spojovací dráha (Südnnorddeutsche Verbindungsbahn - S.N.D.V.B.), rovněž se sídlem ve Vídni. 1.ledna 1910 byla zestátněna.

V Královci je hraniční přechod do polského městečka Lubawka. Odsud vede trať dále do stanice Kamienna Góra a Walbrzych. Přechod sloužil koncem 20. století pouze nákladní dopravě. Zvažovalo se také zavedení osobních vlaků do stanice Lubawka. Dokonce již byl v jízdním řádu název trati veden jako Trutnov - Královec - (Lubawka) - Žacléř. Nikdy však během pravidelného provozu na trati osobní vlak přes hranice nejel, tedy alespoň ne pravidelný.

Zajímavostí na této trati je, že než dojedete z Trutnova hl. n. do Žacléře, jedete dvakrát úvratí. Poprvé se vlak "točil" v Trutnově-Poříčí, podruhé v Královci. V Královci jsou dva vjezdy ze tří hlídané ještě mechanickými vjezdovými návěstidly i předvěstmi (ze směru od Žacléře a od Lubawky. Od Trutnova jsou již návěstidla světelná typu AŽD) a oba železniční přejezdy jsou hlídány mechanickými ručně ovládanými závorami.

Za povšimnutí stojí také kamenný viadukt těsně za zastávkou Bernartice (směrem od Trutnova). Ten zaujme především svojí architekturou. Klene se nad údolím, jímž probíhá silnice a klikatí se potok.
• Ohlédnutí

V dubnu roku 2002 probíhaly na trati 043 oslavy 120. výročí zprovoznění královecko-žacléřské lokální drážky. Pod levou ikonou níže si můžete stáhnout pamětní list, který byl k této příležitosti vydán. Pod pravou ikonou pak naleznete galerii historických fotografií, které zahrnují časové období od konce 19. století do konce 20. století. Nejsou nijak chronologicky řazeny, u většiny z nich ani není znám datum vzniku. Jak mi přišly pod ruku, tak jsem je postupně za sebe naskládal.

Pamětní list Historická fotogalerie
• Historie a současnost stanice Žacléř

Stanice Žacléř je koncovou stanicí na trati 043. Její nadmořská výška je asi 610 metrů nad mořem. Ke zdejší jednopatrové budově přistavila dráha v roce 1898 na severní straně byt o 2 pokojích a kuchyni. Tento nový byt přidělila dráha traťmistrovi, který dosud bydlel pod přístřeším. Uvolněný podkrovní byt obdržel strojní topič.

Sloučením zdejšího traťmistrovského okrsku Královec - Žacléř byl byt traťmistra uvolněn a v letech 1912/13 přeměněn částečně ve služební kanceláře, zaroveň byla zvětšena čekárna III. třídy. Z dosavadní kanceláře byla zřízena čekárna II. třídy.

Zrušením II. vozové třídy na místní dráze dnem 1. června 1923 byla také čekárna II. vozové třídy zrušena a zařízena jako kasárna pro průvodčí vlaků. Tomu účelu dosud sloužící místnost obdržel jeden jízdní dělník jako naturální byt.

Sklepy staniční budovy byly celá léta zatopeny vodou. Bylo proto nezbytné provádět čerpání vody (denně asi 1 hodinu, za deštivého počasí až 6 hodin), což si vyžadovalo velké výdaje. V roce 1923 bylo provedeno odvodnění kladením cementových rour v délce 220 m. Tyto roury leží u staniční budovy asi 3 metry pod silnicí.

Žacléřská výtopna obsahovala pouze jednu kolej 19 m délky, na které byly umístěny dva stroje. Sílící uhelná i ostatní přeprava vyžadovala třetí stroj. Roku 1900 byla kůlna pro uhlí přenesena na konec nakládací rampy a na takto získaném místě byla rozšířena výtopna o jednu kolej pro jeden stroj v délce 13 m. U výtopny byla 6 m hluboká na 97 m vrtaná studně, ze které se voda používala pro stroje i k pití. V roce 1898 přikoupila dráha pozemek pod zdejší porcelánkou a vystavěla zde vodojem, odkud vedlo potrubí až do nádržky ve výtopně a k vodnímu jeřábu.

Stanice Žacléř měla dvě koleje sloužící dopravě a jednu skladištní kolej, jednu postranní rampu pro vykládání, jedno drážní skladiště a jedno soukromé, pronajaté firmě W. Reimann (továrna na surovou krytinovou lepenku) v Prkenném Dole. Ve stanici se nacházel jeden sněhový pluh, pro který byla v roce 1904 vystavěna kusá kolej prodloužením druhé koleje souběžně s širou tratí.

Dnes už do Žacléře nejezdí žádné nákladní vlaky. Všechny, které ještě z Královce pokračují po této trati nahoru, končí na bývalém dole Jan Šverma. Vlečka na tento kdysi velmi živý a velmi důležitý černouhelný důl odbočuje ve stanici Lampertice. Tato dříve 4-kolejná stanice slouží dnes už jen jako zastávka. Většina kolejí je vytrhána a bývalé kolejiště je zarostlé břízkami a osikami. Zbyly tu už jen dvě funkční výhybky. Jedna odbočuje na vlečku a druhá proti ní funguje jako odvrat někam do houští. Podobně skončila i železniční stanice v Žacléři. V 80. letech byla zbourána výtopna (na jejím místě je dnes parkoviště) a koncem let 90. bylo kolejiště zredukováno tím způsobem, že byly vytrhány všechny výhybky a také 2. a 3.kolej, takže širá trať pokračuje přímo až "ke šturcu" bez jediného přejetí srdcovky.

Osobní doprava byla nakonec zrušena také. Běžně zde již vlak nepotkáte. Zprvu byla přeprava cestujících zredukována na víkendy, později ji zrušili úplně. V poslední letech však trať alespoň částečně ožila. Mezi Českou republikou a Polskem začaly v letních měsících jezdit víkendové osobní motorové vlaky v režii společnosti VIAMONT a.s. Je možné se svézt na úseku Svoboda nad Úpou - Jelenia Góra. Některé spoje začínají v Trutnově nebo končí v Lubawce.

TopList