Zač. rekonstrukce: léto 2004
Celková délka kolejí: 428 cm
Prac. soubor A: dil1-prac_a.zip (10 obrázků - 466 kB)
Prac. soubor B: dil1-prac_b.zip (15 obrázků - 1,65 MB)
Prac. soubor C: dil1-prac_c.zip (15 obrázků - 1,80 MB)
Prac. soubor D: dil1-prac_d.zip (20 obrázků - 1,08 MB)
Prac. soubor E: dil1-prac_e.zip (20 obrázků - 1,51 MB)
• Přestavba - část první - budovy (16.12.2004):
Jak jsem již zmiňoval, stanice Rohov prochází velkou rekonstrukcí, nebo spíše přestavbou. Původně "echt endéerácká" stanička se pomalu proměňuje v typicky české nádražíčko 70.-80.let, schované kdesi na okraji lesa. Všechny kupované modely budov zmizely a byly nahrazeny budovami vlastní výroby. První část pracovních fotografií je zaměřena právě na budovy. Staniční budovu jsem tak trochu zapomněl během stavby fotit, ale u skladiště a remízy jsem to alespoň částečně napravil. Inspirací (nikoli předlohou) pro remízu mi byla skutečná remíza ve Svobodě nad Úpou. Pro její výrobu jsem použil imitaci prkenné stěny Auhagen, imitaci cihlové stěny Heki a střešní krytinu opět od Auhagen. Skladiště mne uchvátilo v Adršpachu nebo v Janovicích, postaveno je z materiálu Evergreen, který je k sehnání u pana Litomyského. Staniční budova je vyrobena z papíru a z materiálů Auhagen. První část pracovních fotografií je zde.
• Přestavba - část druhá - práce na kolejišti stanice (24.01.2005):
Po první části doprovodného textu věnujícího se budovám dostávám se nyní k části druhé, která
je již zaměřena na obecné práce na stanici, především však na kolejiště. Koleje 3
& 3a byly vytrženy a nahrazeny novými. Stejně tak kolej 1a
& 2a. Kolej 1a je vedena přímo až k zarážedlu (původně byla v oblouku),
3a je nyní o několik centimetrů delší a je naopak mírně do oblouku. Téměř všechna
zarážedla jsou vlastní výroby. Jedná se vlastně o velmi jednoduchý a rozšířený způsob zakončení
koleje, kdy na jejím konci je hromada štěrku, před níž je přes kolejnice položený příčný trám (pražec).
Do štěrku je zasazen "Konec kusé koleje". Hromádka samozřejmě krásně zarůstá, jak je již u mne zvykem.
Zaštěrkování kolejí je provedeno přírodním vlastnoručně přesátým štěrkem. Výhybky jsou přestavovány
starými odnímatelnými přestavníky BTTB, detaily najdete v sekci FAQ.
U většiny výhybek bylo nutno vodivě spojit jazyk s jeho pevným pokračováním vedoucím k srdcovce,
neboť všechny výhybky jsou stavebnicové a propojení není zrovna ideální. Časem jazyk ztrácí
v místě přechodu kontakt a kratší lokomotivy se na nenapájeném úseku zastavují. Jak jsem však
poznal, není tento problém ničím ojedinělým. Proto jsem napájení jazyku pojistil slabým
propojovacím drátkem.
Druhá část pracovních fotografií je zde.
• Přestavba - část třetí - práce na krajině kolem stanice (16.03.2005):
Dostáváme se k dalšímu pokračování přestavby stanice. Konečně započaly práce na vytváření
okolní krajiny. Ke stanici vede zezadu silnice (nejspíš bude dlážděná). Kolem remízy vede
do boku prašná řídce používanwá cesta přehrazená (téměř trvale staženými) mechanickými závorami
(vlastní výroba). Jehličnany jsou stejně jako na ostatních dílech opět od firmy MOBE, listnáče
vlastní výroby. Lampy jsou od Dominika, možná ještě nějaká přibude. Ty považuji na našem trhu
za nejzdařilejší a hlavně jsou to typicky české elementy nacházející se v každé stanici či
zastávce. Je jen škoda, že sortiment tohoto výrobce je k mání pouze v několika prodejnách
(vím o dvou, obě v Praze). Vedle remízy bude místo kůlničky a stromu stát vodárna, kůlna
se stromem budou přesunuty na jiné vhodné místo (ještě jsem nedostavěl a už zase přestavuji).
Zatravnění je provedeno kobercem, statickou trávou, molitanem i foliáží. Tedy kombinuji všechny
materiály (kromě pilin).
Díl je po technické stránce funkční, takže už si konečně zajezdím a mohu střídat vlaky. Ježdění jen
po širé trati mezi díly 5 a 3 mne tolik neuspokojovalo.
V archivu dil1-prac_c.zip najdete 15 fotek, které jsou již "koukatelnější"
a pořizované převážně na denním světle.
• Přestavba - část čtvrtá - stavba vodárny (06.06.2005):
Opět zabrousíme mezi staniční stavby. Dodělal jsem dříve zmiňovanou vodárnu. Použil jsem již známé
materiály, tedy zdivo Heki, prkna se závětrnými lištami Evergreen a střešní krytinu Auhagen. Barveno
bylo opět barvami Agama, patinu na cihlách jsem znázornil bílou temperou a černým a hnědým uhlem.
Lampa nad vchodem do vodárny byla vyrobena pomocí stínidla Auhagen a mikrožárovky z digitálek. Ta však
dlouho nevydržela, asi po 2 hodinách svícení se odebrala do věčných lovišť a mě čekala oprava. Nebudu zde
popisovat, jak jsem se s tím trápil, nakonec jsem to však musel vzdát a nyní je nade dveřmi pouze
atrapa svítidla, protože všechny žárovky postupně odešly. Jedna se mi dokonce rozpadla mezi prsty
na ministřípky. Celkem jsem použil 4 žárovky (všechny byly dosti staré, většinou vymontované z digitálek,
které u nás frčely před 20 lety). Další již nemám a nemám ani možnost je sehnat, tedy lampa nad vchodem
do vodárky svítit nebude. Ale vypadalo to opravdu věrně (viz pracovní fotografie v archivu
dil1-prac_d.zip.
• Přestavba - část pátá - ostatní (04.10.2005):
Pátá (nejspíše poslední) část pracovních fotografií zachycuje několik dokončovacích prací. Jedná se
o nástupiště, u kterého jsem do poslední chvíle nevěděl, jak jej budu řešit. Nakonec mi pomohl tvrdý
papír z krabice od bot. Je dostatečně silný, takže po vyříznutí patřičného tvaru a umístění na své
místo dosahovala vrchní plocha papíru přesně pod hlavu kolejnice, zbyl tedy prostor pro vrstvu štěrku.
Jak je vidět, vzal jsem za vděk sypaným nástupištěm, jiné by se do staničky mé velikosti ani nehodilo.
Možná ještě panelové, ale to by při malé délce kolejí vypadalo dosti divně, neboť by bylo velmi krátké.
Takto to vypadá přirozeněji.
Další dodělávkou, nebo lépe řečeno úpravou, bylo znázornění zarůstající koleje za koncem kusé koleje vpravo
vzadu u závor. Položil jsem tam pár pražců, které jsem zasypal štěrkem a nechal (tradičně) zarůst, jako že
tam kdysi kolej pokračovala dál. U fotografií 67 až 71 vám asi neujde malý kaz uprostřed. Ten nevzniknul
díky upatlanému objektivu, nýbrž díky škrábanci na optice fotoaparátu, který nám byl zapůjčen servisem
Olympus po dobu opravy našeho fotoaprátu. Je to nepříjemné, ale fotit jsem musel, takže těch pár obrázků
musím(e) přetrpět.
Posledním důležitějším zásahem bylo doplnění jedné svítilny k výtopně a tří svítilen ke 2.koleji. Byla tam tma
a já se bál, tak proto. :-)
Na posledních fotografiích je k vidění můj ovládací panel. Ten vzniknul již v době původní stanice, kvůli
přestavbě nebyla nutná žádná úprava. Jako tělo panelu výborně posloužil kryt od starého modemu ZyXEL.
Je tam šest tlačítek na ovládání výhybek (výhybky 2 a 3 se přestavují současně, stejně tak 4 a 5), pět
přepínačů pro koleje, jeden pro lampy, jedno tlačítko pro krátkou kusou kolej v levé části stanice
(to bylo doplněno dodatečně) a hlavní vypínač, který má celý systém pod palcem. Přívod proudu do panelu
indikuje červená LEDka nad hlavním vypínačem, správné zasunutí konektoru od kabelu spojujícího kolejiště
s panelem je indikováno žlutou ledkou na zadní stěně panelu. Elektrikář by asi zaplakal, kdyby se podíval
do útrob panelu, ale vše funguje bez problémů a spolehlivě. Uvažoval jsem o "předrátování", nyní jsem přeci
jenom pečlivější a zkušenější, ale zatím jsem se do toho nepustil. Asi se mi nějak nechce. :-)
Lampy i výhybky jsou napájeny ze stejného zdroje, k odstanění blikání lamp při práci elektromagnetů ve
výhybkách postačil jeden kondenzátor.
Většinu věcí zde popsaných si můžete prohlédnout na fotografiích v archivu
dil1-prac_e.zip.