To jsou mi dnes pořádky. Člověk čeká a těší se na Hektora v ČSD, sleduje Tilligův web a nakonec "je nucen" pořídít si nejdříve páru 555.1. A to ani u ní ještě nebyla zelená poznámka Lieferbar. Nu což, nepohrdnul jsem a změnil její domovskou stanici na Rohov. Ano, je to opět jeden ze strojů, který byste v reálu těžko hledali na trati s charakterem mé lokálky, ale to už jsem omílal kdysi a nemám v úmyslu se opakovat. Oblouky projede a 4 až 6 vozů se s ní do stanice vejde také. Vzhledem k podobnému typu stroje jako BR 44 se nabízí srovnání těchto dvou modelů. Tak uvidíme, třeba na to také dojde. Konstrukčně se samozřejmě liší a v některých věcech Tillig možná Roco mírně předčil. Nuže, dosti bylo již slov, fotečky jsou níže, tak kuk na ně. Na poslední fotce je záběr na mé první pokusy znázornění patiny.

• Jak jsem leptil aneb Pár doplňků z leptů neuškodí (08.12.2009)

Přišel čas na postupné doplňování detailů na kolejiště. V dnešní době se spousta těchto věcí vyrábí v podobě stavebnic z leptaného plechu, a to nejen jako doplňky kolejiště, ale též lokomotiv a vozů. Na stavbu celých vozidel z leptů si zatím netroufnu, ale doplňky v podobě výhybkových návěstidel, zarážek a dalších drobností naštěstí zvládám. Na kolejišti se tedy zatím objevila zmíněná výhybková návěstidla, resp. imitace celého přestavníku (viz. také zde). Dále najdete na několika místech zarážky - v Rohově u skladiště včetně stojanu, jedna je u kusé koleje pod jeřábem v Podlesí a tři se povalují na vlečce uhelného skladu tamtéž (dvě u ohrady s uhlím, jedna je opřena o zarážedlo. U správní budovy skladu je navíc opřeno jízdní kolo. K tomu je možno si přečíst i článek Jirky Sládka o práci s tímto leptem. Ten měl ale i variantu s blatníky. U toho mého bicyklu se některým z vás možná vybaví známá filmová hláška: "Kde jsou moje blatníky?!"

• Lokomotiva T 679.1 ČSD TT od firmy Roco (26.11.2009)

Na začátku listopadu se dočkali čeští modeláři dalšího modelu v barvách ČSD. Jednalo se o motorovou lokomotivu T 679.1, známou jako Sergej. Zásadním rozdílem mezi původním a tímto modelem byl jeho původce. Tím je nyní firma Roco, která, jak už jsem několikrát zmiňoval v různých příspěvcích, začíná obohacovat trh modely ve velikosti TT. Samozřejmě tento klenot nemohu postrádat a tak se stalo, že se objevil i na mém kolejišti. A aby Sergejovi nebylo smutno, přizval jsem kolegu z našeho města, který jím disponuje také. Ve finále nám tam pózovaly tři tyto stroje včetně jednoho od Tilliga. Na fotkách je zachyceno naše dostaveníčko, v nejbližších dnech bude následovat také krátké video, takže se těšte.

• Kinematika Peho na 4osých REKO vozech TT (17.11.2009)

V kostce zde nyní popíšu drobnou úpravu 4osých REKO vozů DR, díky níž jsem dosáhl krátkého spojení a tudíž reálnějšího vzhledu celé soupravy. Velké mezery mezi vozy se mi pranic nelíbily. Jak mohou cestující přecházet z vozu do vozu, když je mezi měchy "propast" takřka jeden metr? Vzhledem k tomu, že se snažím zvyšovat komfort cestování na svém kolejišti, musel jsem nějak umožnit pohodlný pohyb po celém vlaku. Ke slovu tedy přišly opět kinematiky Peho. Tentokráte je to verze s magnetem. Abych dosáhl efektu "měch na měch", nikoliv pouze "nárazník na nárazník", bylo nutné upravit uchycení podvozků. Původní čep pozbyl své funkce, vzal to za něho šroub a matičky. Podvozky byly posunuty asi o milimetr více ke středu vozu, neboť nárazníky přesahovaly přes měchy. Poté byly podvozky upraveny (nic jsem nebrousil, prostě jsem to hrubě upálil pájkou) a připraveny pro montáž kinematiky. S tím nebyl problém, práce šla dobře od ruky. Když už jsem měl tyto vozy v parádě, dostaly i mosazná ložiska pro snadnější chod dvojkolí. V budoucnu možná přistoupím k instalaci koncových světel do krajních vozů. Jezdí jako ucelená souprava, takže se to bude týkat vždy jen jednoho konce daného vozu. A když už budu v tom montování, rozsvítím i interiér a možná provedu elektrické propojení vozů vzájemně, čímž eliminuji problikávání světel při mžikových výpadcích proudu.
Lokomotivám BR 86 nebo V 100 to v čele vlaku nesmírně sluší, nebylo by však od věci, kdyby se Tillig rozhodl přepracovat i páru BR 35 alespoň na úrovni nové BR 56 či BR 86. To by teprve bylo pokoukáníčko. Ale zatím ji nemáme, starou verzí nedisponuji, tak se musím spokojit "jen" s nákladním strojem BR 44 od firmy Roco, viz. příspěvek níže.

• Lokomotiva BR 44 DR TT od firmy Roco (28.10.2009)

Firma Roco stále více "fušuje" do velikosti TT. Důkazem toho je "roll-out" dvou modelů lokomotiv téměř současně, tedy stroje BR 120 DR/T 679 ČSD (+ další varianty) a parní BR 44 ve dvou provedeních. A navíc výrobce připravuje další model páry, konkrétně stroj 18 201 DB AG. Druhou jmenovanou vám nyní představuji na několika fotografiích. Že se jedná o velice povedený model, o tom netřeba pochybovati. V brzku se dočkáte i recence, na které se nyní usilovně pracuje.

• Lokomotiva 365.404 ČSD TT od firmy Schirmer (02.09.2009)

Po nedávné recenzi přináším nyní také pár záběrů lokomotivy 365.404 z provozu, resp. z pózování na diorámatu. Není k tomu moc co psát, více než slova asi vypoví následující obrázky. Až na drobné mušky, které jsem popsal v recenzi a které se dají většinou nějak vyřešit, jsem s modelem spokojen.

• Červnové jízdy 2009 (18.08.2009)

V červnu se u mě v obýváku opět trochu více společně jezdilo, tentokráte ve složení 2 děti + 2 dospělí, obě pohlaví byla rovnoměrně zastoupena. Kromě starých vozidel jsme projeli i dva přírůstky v podobě služebního vozu Pwg DR a v té době ještě nedokončeného krytého vozu Hadgs ČSD. K akci asi není moc co povídat, tak si v klidu projděte pár dokumentačních fotek. Figurka na obrázku č. 10 je od firmy Noch.

• Návštěva T 211, 810 a Btn TT na mém kolejišti (12.03.2009)

V tomto příspěvku toho moc nenapovídám. V Trutnově v prodejně VERAMO CZ jsem se potkal se starým známým z našeho města. Slovo dalo slovo a domluvili jsme se na setkání u mě. Přivezl nějaká svá vozidla, která v mém vozovém parku chybí. Pro mé kolejiště to byla premiéra, ani jedno z těchto vozidel po něm ještě nejelo. Na následujících fotografiích můžete zhlédnout, co že to vlastně na mé kolejiště zavítalo.

• Lednové jízdy 2009 (27.01.2009)

Píše se 22.1.2009 a já s kolegou modelářem, říkejme mu opět třeba Pepa (on to totiž Pepa je ) začínáme prohánět modely na mém kolejišti. Přijel na pár dní (nežádoucí elementy v podobě manželky a dětí nechal doma), abychom se naplno a nerušeně věnovali modelařině. Co čert nechtěl, stal jsem se v těch dnech obětí jakéhosi viru, což nám naše setkání trochu zkomplikovalo. Při teplotách přes 38°C člověku moc hej není. A tak jsem chřtánem proléval několik třičtvrtělitrových hrnků horkého bylinného nebo citronového čaje denně. To vlastně trvá ještě teď, kdy tato slova píšu, a budu rád, pokud budu mít pokoj v době vyvěšení tohoto článku.
Na kolejišti jezdilo všechno možné, bez ohledu na různost vlastnických drah či epoch. Prostě jsme si zablbli. Poprvé byl v provozu přejezdový zabezpečovač VÚD. O něm bude brzy pár slov v komentáři k dalším pracovním fotkám z Podlesí.
Aby to nebylo tak jednoduché, začal stávkovat jeden přestavník na výhybce č. 4 do odbočky. Sice zrovna do polohy, kam se jezdí méně často, ale jezdí se tam. O práci je tedy postaráno. Níže je pár momentek z našeho ježdění. Stanice byly občas celkem plné, ale v současnosti se pracuje na "projektu", který by jim měl trochu odlehčit...

• Jak vznikalo PF 2009 (06.01.2009)

Přemýšlel jsem, jaké letos (vlastně už vloni) vytvořím péefko. Železničních fotografií se zimní tematikou mnoho nemám nebo jsem je již použil dříve a opakovat se nehodlám. Použití fotek z jiného ročního období mi nepřipadá zrovna vhodné, i když bych nebyl ani první, ani poslední. Laskavý čtenář promine, ale přijde mi to jako "krávovina", aby na vánočním a novoročním přání byl záběr na vlak projíždějící letní sluncem zalitou zelenou krajinou, třebas je obrázek sebepovedenější (je to však jen můj názor, se kterým se asi dost lidí neztotožní, nerad bych se někoho dotknul). Takže co s tím, jak to vyřešit? Po chvíli přemýšlení přišel nápad. Pomohu si modelem. Ale z čeho udělat sníh? Je možno koupit umělý (např. imitace od firmy Auhagen nebo Woodland Scenics), ale ve chvíli, kdy nápad přišel, již bylo na objednávání příliš pozdě a není to záležitost za pár korun. Hodilo se ale něco jiného - klasická kuchyňská sůl. Na polystyrenovou desku stačilo přišpendlit flexi kolej, zasypat kolem dokola solí a poté trať "prohrnout" prsty a potom ještě vozem, na kterém je nasazen čistící kartáček Noch. Trať byla průjezdná. Musel jsem však řešit ještě jeden problém. Jemnostpán Krakonoš jaksi zapomněl posypat krajinu sněhem, takže venku byl podzim, nikoliv zima, jak by se v období vánočním slušelo a patřilo alespoň u nás na horách (ale nejen tam). Takže bylo nutno si v domácích podmínkách poradit jinak. Vzal jsem velký bílý ubrus, natáhnul jej za polystyrenové "posolené" dioráma a fotil. Bohužel jen u žárovkového světla, což není nejlepší způsob nasvícení, pokud chce mít člověk na výsledném záběru "běloskvoucí" krajinu, i když se to dá později vyřešit v editoru. Inu, pár fotek jsem pořídil a nechal je uležet v počítači do druhého dne. Třeba samy zbělají.

Přišlo ráno a já byl po vytažení žaluzií na okně příjemně překvapen. Ne snad, že bych toužil denně odhrnovat závěje sněhu od zápraží, ale v této chvíli jsem bílou nadílku celkem uvítal. Přes noc jí napadlo dostatečně, takže jsem se s kolegou vydal do přírody. On nesl stůl, aparát a cigára (cigarety fakt nebyly k fotografování nezbytné, nevím, proč se s nimi tahal ), já zbytek. Došli jsme na pole, ze kterého je nádherný výhled na Krkonoše, postavili stůl na zasněženou zem, "trať" posolili, prohrnuli, nasadili vozidla a začalo se fotit. Počasí bylo ideální, jen nám trochu mrzly prsty. Nafotilo se mnoho záběrů, z nichž se už dalo vybrat. Sami už jste viděli, co bylo použito, níže je ještě pár jiných záběrů, které připadaly v úvahu. Zkoušel jsem k trati zasadit i pár holých koster stromů, ale v porovnání s těmi skutečnými působily (navzdory výbornému provedení) trochu podivně. Fotografie níže jsou původní, bez úprav a retuší, pouze zmenšené.

Po pár dnech jsem vytáhnul ze skříně kolej použitou pro fotografování a uviděl, co taková kuchyňská sůl umí. I vy se podívejte, jak původně brunýrované pruty dopadly. Abych mohl kolej dále použít, bylo nutno ji vyleštit, což šlo bez problémů, ovšem brunýrování je pryč, takže se dostane ke slovu opět barvička REZ.