Máme tu další zajímavý příspěvek od kolegy Stoupy. Vypráví nám o jednom starém berlínském nádraží, k dobru přidává i dokumentační fotografie z akce zde konané.
Komentář: Libor Zapletal
• Miniatur Wundrland Hamburg (01.11.2011)
Přítel Stoupa nám zase připravil jednu reportáž. Od ostatních jeho zde uvedených se tentokráte liší v jedné zásadní věci. Je bez fotek! Dovedu si představit jeho zklamání (rozuměj nas*ání), když zjistil, že jinak nesporně perfektně připravený fotoaparát (určitě měl všechny baterie nabité a paměťovou kartu vyprázdněnou) nechal doma. Inu, stalo se. Buďme vděčni za to, že ta jeho paměť slouží dobře a že po návratu sepsal reportáž, ve které dostatečně barvitě své zažitky líčí.
Komentář (foto tentokrát ne 
): Libor Zapletal
• Modell Hobby Spiel - Lipsko 2011 (03.10.2011)
Na rovinu se přiznám, že letos jsme odjížděli do Lipska s určitým očekáváním... a vraceli se se smíšenými pocity. Přeci jen jsme očekávali pro rok 2012 trochu víc. Ale uvidíme, konkurenční boj se přiostřil už i v „téčku“, takže každá brzy vypuštěná informace může mít v budoucnu pro výrobce neblahé následky. Ale pěkně popořádku, co nového tedy chystají stěžejní firmy v měřítku „zlatého středu“.
Beckmann, etalon kvality a nejjemnějšího detailu dokončuje práce na parní lokomotivě řady 41, poprvé byla zveřejněna i cena modelu, která se bude pohybovat na hranici 300 euro.
Gützold – ach jo, ach jo , fakt už působí směšně, když je ve vitríně mezi 11 let starou BR 65 a dva roky
"novou" BR 24 umístěn obrázek „novinky“ BR 58, tentokráte snad už pro rok 2012. Že to bude model kvalitní
s detaily na úrovni H0, to je jasné. Gützold umí. Ale kdy??? Na tenhle kousek sbírá sílu snad už třetí rok.
Kres – malá ale velmi ambiciózní firma se zajímavým výrobním programem. A ještě zajímavější novinka (zatím formou jednoho letáčku )
- třídílná jednotka SVT 137 Köln. Jako kořistní jezdila po válce i u nás. Něco málo je i na Wikipedii.
Kuehn představil první předvýrobní vzorky Brejlovce, 2 vlastní a 4 verze DS Model. Chyběla pouze 750 346-9. Žel, modely ve vitríně spíše zapadly (jako ti vlastenci ).
Na to, že jde o zcela nový model, nebyla jejich prezentaci věnována patřičná pozornost. Toto (aspoň pro mně) nevyvážila ani osobní přítomnost pana majitele firmy.
To už na mnohem lepším místě ve vitríně byl vystaven právě dokončený Bastard 372 ČD. (Pozn. webmastera: Kdyby vše dopadlo, jak se plánovalo, mohli se Brejlovci předvádět na diorámatech z Trainmanie.)
MM Crottendorf – kdo na to má, ten si poskočí. Na příští rok se chystá limitovaná 30 kusová série parního šestikoláku s pětinápravovým
tendrem řady 46. Pozor, oblouk pod R 353mm to neprojede. Ale každá sranda taky něco stojí. Tahle konkrétně 1.599,- euro, kvalita je ovšem
ta nejvyšší možná, to každopádně. Reálný model byl již vystaven. A že se všechny rychle prodají, to si můžeme být také jisti.
Roco – tady si, zcela výjimečně, odskočíme do H0. Kdo čekal „Zamráču“ v nějakém pokročilejším stadiu výroby (před rokem zde byla ohlášena), tak byl hluboce zklamán. 
Vystavený prostý výlisek karoserie je buď výsledek „tvrdé“ celoroční práce konstruktérů firmy Roco, nebo skvělý marketingový tah pro zmatení konkurence. Každopádně čas ukáže. Čekali jsme, že tady už bude
„bafat a houkat“ ohlášená téčková BR 38, tak jako před rokem nádherná 18 201. Nic takového se nekonalo. Ve vitríně na nás čekal již notoricky známý „handmuster“. Ale první překvapení se konalo v téčkovém
katalogu, a to v podobě novinky pro rok 2012, lokomotivy řady 58 v analogové i ozvučené verzi. Tak uvidíme.
Tillig – na kolejišti se už (konečně) proháněla připravovaná novinka BR 84. A opět - vše ostatní drženo pod pokličkou, včetně Viamonťáckého Hektora, nebo Desira RegioJet, které by měly být na trhu do Vánoc.
Nová doba = nová taktika? O to překvapivější je novinka pro rok 2012 – BR 38, jak jinak, no přece na obrázku.
Pokud jde o řadu 38 obecně, zatím trh ovládá v bezkonkurenční kvalitě s několika verzemi Beckmann, ovšem za tomu přiměřenou cenu cenu 319,- euro.
Možná jsem něco přehlédl, nebo to pro mně nebylo zajímavé... V každém případě po loňském „namlsaném“ Lipsku bylo to letošní pro mně plné otázek. Zcela jistě pokračuje trend, kdy „téčko“ je nový impuls
a výrobní potenciál pro velké výrobce. Otázkou je, co všechno si schovávají na poslední chvíli, aby překvapili konkurenci. Uvidíme, přejme si jenom, aby toho bylo co nejvíc.
Komentář a foto: Míla
• Berlin - Schöneweide, 10. - 11. září 2011 (27.09.2011)
Libor "Stoupa" Zapletal nelení a zásobuje mne velice zajímavými materiály z německých kluhů a hájů. Nyní vám díky němu nabízím další reportáž z Berlin - Schöneweide. Jak je již jeho zvykem, k dávce fotografií napsal i vyčerpávající komentář, který vás zasvětí do dění na akci. Výstava se týkala jak měřítka 1:1, tak i těch tří nejrozšířenějších modelových, tedy H0, TT a N.
Komentář a foto: Libor Zapletal
• Den železnice - Děčín, 24. září 2011 (26.09.2011)
Letošní celonárodní oslava „Dne železnice“ zamířila do Děčína a ukázalo se, že to byla správná volba. Díky krásnému, téměř letnímu počasí navštívilo
v sobotu děčínské nádraží a depo téměř 17 tisíc (nejen) železničních nadšenců, čímž byl překonán loňský návštěvní rekord z Olomouce.
Na rychlíkové spoje z Prahy bylo nasazeno i Pendolino (přijíždělo narvané :-), které si možná i vzpomnělo, že se tady kdysi před lety učilo jezdit.
Hlavní klenoty ovšem čekaly v depu a ty nej měly tu čest předvést se ze všech
stran v plné parádě na točně. Šlechtična, Albatros, Zelený Anton, Všudybylka...
Komárek, Hurvínek, Modrý Šíp... Sergej, Zamračená, Hektor, Pílštyk... Salonní vozy (tam se dalo nakukovat jenom zvenku), personál v dobových kostýmech,
to vše stojí za to vidět alespoň jedenkrát za rok.
Dalším magnetem pak byly (také zcela plné) zvláštní vlaky tažené již uvedenými parními skvosty z Děčína do Ústí, České Kamenice a České Lípy. Také
jsme neodolali a řeknu vám, že sedět ve vlaku, za kterým se všichni venku otáčejí a mávají, je moc hezký pocit.
Další jízdy historických zvláštních vlaků pak probíhaly ještě v neděli jako součást oslav 160 let železniční trati Praha - Drážďany. K tomu, určitě
zcela nevědomky , přispěla i firma Kuehn, která začátkem týdne konečně
po několika odkladech uvedla na trh tolik očekávaný model Bastarda. Právě řada strojů 372 ČSD / 230 DR byla totiž speciálně pro nasazení na této
trati vyvinuta.
A co napsat závěrem? Každoroční národní oslava Dne železnice, ať se koná kdekoliv, má zřejmě velmi podobný průběh i „obsazení“. Proto se také města
a regiony střídají. Stojí to však za vidění a určitě i za veeeelkou pochvalu.
Komentář a foto: Míla
• Den otevřených dveří v trutnovském depu (12.09.2011)
V neděli 11. září 2011 se v trutnovském depu konal den otevřených dveří. Počasí vyšlo, tak jsem vzal caparty a vydali jsme se na výlet. K vidění bylo něco málo modelové železnice a něco více
skutečné železnice. Návštěvníci (těch se sešlo asi nejvíce) si mohli prohlédnout interiéry motorových lokomotiv a vozů, svézt se po asi 150-metrovém úseku pounovací lokomotivou řady 799
a dokonce navštívit i jednu elektrickou lokomotivu řady 163. Je pro mě záhadou, jak se do Trutnova dostala, když tam nejsou troleje... Asi na baterky.
Mezi Trutnovem a Svobodou nad Úpou jezdil parní vlak, sestávající z jednoho služebního a tří osobních vozů Clm, tažený jaroměřským strojem 423.0145. Popravdě, ty tři vozy praskaly ve švech, nakonec byl ještě na konec vlaku připřažen Hurvínek M 131.1441. Navzdory tomu, že jsem neměl v plánu se jízdy zúčastnit (člověka přešla chuť už jen při pohledu na ten přeplněný vlak), naléhání dětí a lákavé možnosti strávit jízdu ve služebním voze se nedalo odolat. Plánovaný oběd byl o hodinu odsunut a jelo se do Svobody. Odjíždělo se ve 12:30, hodinu na to už zase vláček vjížděl do Trutnova. Poděkovali jsme, pozdravili a hladové ratolesti mne netrpělivě táhly na slíbený guláš a svíčkovou (stejně jsem to po nich musel dojíždět).
• Expozice Loxx v Berlíně (31.08.2011)
Máme tu další příspěvek od Libora "Stoupy" Zapletala. Tentokrát navštívil expozici Loxx v Berlíně v nákupním středisku Alexa. Vše podstatné je uvedeno v jeho reportáži doplněné fotografiemi. Samotné fotografie najdete jako vždy na Rajčeti.
Komentář a foto: Libor Zapletal
• Dubnová výstava - Berlin, Schöneweide (20.07.2011)
Kolega Libor "Stoupa" Zapletal mi před časem poskytnul materiály z výstavy v Berlin, Schöneweide - Betriebsbahnhof. Napsal k tomu opět hezký a čtivý komentář, nyní se s vámi o své zážitky prostřednictvím Trainmanie dělí. Na fotografiích zachycené exponáty jsou jak ve velikosti 1:1, tak i několikrát zmenšené do nám známých modelových velikostí.
Komentář a foto: Libor Zapletal
• Návštěva v Trmicích (15.03.2011)
Při mé podzimní návštěvě u německých hranic, kdy jsem měl tu čest navštívit poprvé v životě německé dráhy, byla naplánována (a plán byl splněn) i
návštěva expozice modelové železnice na zámku v Trmicích. Organizace tohoto víkendu se ujal kolega Míla, a nutno říci, že vše proběhlo na výbornou.
Díky jemu byla návštěva zámku protekční a mimo provozní dobu, takže byl klídek. Vzali jsme s sebou i Kubíka. Klučinu, který - ač mu příroda po zdravotní stránce
moc náklonnosti neprojevila - září nadšením pro cokoliv železničního a ve tváři má pořád takový ten šibalský úsměv. Mě si prostě získal.
V Trmicích už to asi zná jako své boty, ale stejně vždy se zaujetím pozoruje,
jak "strejda Souček" prohání ty své miláčky ve všech modelových velikostech po kolejištích. Vám asi bude povědomé zimní kolejiště, z něhož zde byly
zveřejněny již dva videozáznamy při předvádění Brejlovce a sergeje Roco.
Čeká vás též malá cesta časem zpět o 25 a více let. Mezi exponáty jsou i kousky z bývalé NDR, nebo alespoň jejich originální obaly. V člověku to probouzí vzpomínky na časy dávno zašlé, když ještě jako kluk sháněl cokoliv, s čím by se dalo něco podniknout. Třebas rezavé koleje odkudsi z půdy či polorozpadlé kůlny. I to pro nás mělo nesmírnou hodnotu.
Jak ukazují fotografie, nejedná se pouze o sbírky železničních modelů. Uvidíte tu i skvosty v podobě modelů automobilů a autodráhy. Vitríny s exponáty
najdete na chodbách i "v komnatách. Spojit zámecké prostředí, které je mi jen
tak mimochodem velice sympatické, s výstavou železničních modelů, to je podle mého perfektní nápad. Z takové návštěvy si člověk odnese mnohem silnější
dojmy, než kdyby byla expozice v nějaké novostavbě. To prostředí má prostě své kouzlo. Máme štěstí, že kastelán je naprostý blázen (v dobrém slova smyslu)
do železnice a že je ochoten se s námi podělit o svou sbírku alespoň tímto způsobem. Na své si přijdou především děti. My dospělí, k tomu ještě třeba
modeláři hákliví na některé "nesrovnalosti", nejsme tak vděčným publikem, jako právě ti caparti.
A tak, když nastal čas a brány se otevřely i pro veřejnost, bylo slyšet samé "mami, jéééé" a "tati, hele" a "jůů, koukej".
Prostě typické projevy přirozené dětské radosti a nadšení. Pokud budete mít cestu do těch končin kolem Ústí nad Labem, zvažte, zda by nebylo vhodné navštívit
trmický zámek. Za návštěvu to stojí a děti vám to jednou vrátí (až si k vám budou chodit pro důchod 
).
Únor nebývá pro některé z nás příliš oblíbeným měsícem, zima ještě zdaleka neskončila a jaro je zatím v nedohlednu. Mnoho železničních modelářů i z našich končin ale už má tento měsíc spojený s každoroční „zážitkovou výstavou Svět modelové železnice“ v Drážďanech, jejíž 7. ročník proběhl od 18. do 20. února 2011 na městském výstavišti.
Kolejiště, kolejiště, kolejiště, letos jich bylo údajně 28 v jedné hale a celá další hala byla nově věnována zahradní železnici, kde byly skutečné parní lokomotivy „sedlané“ návštěvníky. Pokud jde o naše „klasická“ měřítka, kromě TT, H0 a N bylo k vidění i několik velmi povedených kolejišť v měřítku Z. Pokud jde o provedení, laťka rok od roku stoupá. Na mnoha kolejištích je vidět maximální snaha o detailnost a čistotu. Neokoukané stavby, foliáže, nejrůznější i funkční doplňky, to vše přibližuje model více a více k realitě. A právě inspirace je jednou z hlavních věcí, proč sem každoročně jezdí tolik návštěvníků. Je zde vidět také další trend, a to přechod od klasických velkých kolejišť k užším sestavám spíše modulového typu, které jsou většinou poskládány do tvaru O, U nebo L. Přibývají rovněž kolejiště provozovaná v DCC a se zvukem.
Ze známějších výrobců zde měli zastoupení Auhagen, Beckmann, Kres, Jano, Karsei, MM Crottendorf, Lorenz, Kittler, Schirmer a Tillig. Pak samozřejmě
ještě spousta malovýrobců. Největší prodejní stánky měly na ploše Modellbahnshop Sebnitz a Elriwa Radeberg. Prodej víceméně za internetové ceny,
ale podle stálého obležení návštěvníky bylo možno usoudit, že zájem byl.
Zlatým hřebem dne byla v pátek pro „téčkaře“ zcela jistě 14. hodina, když na stánku Elriwy začali vybalovat právě došlého Bastarda, tedy pardon,
vlastně Knödel Presse ve verzi DR. Perfektní zpestření pátečního odpoledne. Trefa do přesně do černého, jak se říká.
Připravujeme ještě videozáznam z této akce.
Podtrženo a sečteno, určitě to stálo za to a těšíme se zase za rok. Bližší informace lze získat i v čestině na webu pořádajícího klubu.
Komentář a foto: Míla
• Výstava železničních modelů v Trutnově (25.11.2010)
Ve dnech 26. – 31.10.2010 se v Trutnově konala tradiční podzimní výstava železničních modelů. Změnilo se místo konání. Akce probíhala ve sportovní hale základní školy Rudolfa
Frimla, tedy na opačném břehu Úpy, než tomu bylo v minulosti. Zdejší hala je na první pohled prostornější, než je hala na škole Komenského. A co že tu bylo k vidění?
Jako každoročně bylo předváděno velké trutnovské kolejiště se svojí pěknou úzkokolejkou, dále velmi povedené kolejiště z Peček – tam se proháněl po silnici traktor a Avia veřejné
bezpečnosti na Faller Car Systému, ve výtopně blikala svářečka, na mostě sbíjel dělník a pod mostem na návštěvníky číhal vodník. Modeláři z Jičína přivezli své dloooouhé kolejiště
ve velikosti H0, částečně rozestavěné. Asi jim ta délka ještě nestačí, tak jim popřejme dostatek prostoru i elánu na další rozšiřovaní. Zavítali sem i přátelé ze
Společnosti přátel železničního modelářství a železnice. Ti kromě svých klasických kolejišť přivezli i jednu
vlečku v akváriu – velice originální a zajímavé. Na kolejišti
Skalice mohl pozorovatel vidět funkční pragotrony a slyšet hlášení staničního rozhlasu. Dále tu byli - nikoliv poprvé
- kolegové z Rakouska (alespoň myslím) se svým velice pěkným kolejištěm zasazeným do českých poměrů. Původ dalších účastníků již neznám. Letos se zde tedy provozovalo 5 (slovy pět)
modelových velikosti od N po G, dokonce jsem měl tu čest „pomazlit“ se i s jedním zetkovým vozem. Je to fakt mrňavý.
Na zemi byl postaven okruh „obří (v porovnání z tím zetkem) zahradní železnice s parní (doslova) lokomotivou. Ano, byla opravdu poháněna párou.
Uprostřed haly jezdily plechové modely ve velikosti 0 od tuzemské firmy Merkur. Zahlédl jsem tam Brejlovce, Hektora, T 211 a nějaké páry. Možná ještě něco dalšího, ale teď si zrovna nevzpomínám.
Ve vitrínách byly starší známější exempláře i letošní novinky, např. jídelní vůz PRAŽSKÁ DRÁHA nebo 4-nápravový výsypný vůz Facs DR, oba od firmy Tillig ve velikosti TT. Kromě prohlížení
bylo možné si některé modely zakoupit buď u stánku prodejny ES Pečky nebo u firmy VERAMO CZ s.r.o. z Trutnova.
Na zemi se je ještě mimo zmíněného „Géčka“ nacházely okruhy z kolejiva TT s podložím, na nich si s vozidly ze start-setů hrály děti. Po dobu mé návštěvy tam nebylo nikdy prázdno.
Jen jsem občas žasnul, jak některé děti i pod dohledem rodičů s modely zacházely. Inu, asi je s tím v takových
případech počítáno.
Odpoledne mezi vláčky uběhlo jako voda, já jsem se tam určitě nenudil (ale nevím, jak má drahá polovička), náš špunt také ne. Fotografie jsou k prohlédnutí
v galerii Rajče.net, je možné také zhlédnou
malou videoreportáž.
• Zahradní železnice v Kurort Rathen (09.11.2010)
Nedaleko hranic, na břehu Labe v Saském Švýcarsku asi 40 km od Drážďan, nachází se malebné lázeňské městečko Rathen. Turisté se zde nenudí. Nad řekou se tyčí obrovské skalní pískovcové masivy
s vyhlídkami, po řece jezdí přívoz a parníky. Ale pro železniční nadšence a děti bude bezesporu nejlákavější záležitostí svět zahradní železnice Eisenbahn Welten.
Celé kolejiště znázorňuje kraj, ve kterém městečko Kurort Rathen leží. Protéká jím řeka Labe a většina nádraží, stanic i ostatních budov je zmenšenou kopií skutečných staveb v širokém okolí.
Kromě železničních staveb tu uvidíte třeba zámek Moritzburg, i v Čechách velice známý z pohádky Tři oříšky pro Popelku, nebo děčínský zámek, na kterém vlaje česká vlajka. Ani zde nechybí
příslovečná německá preciznost, u každé stavby najdete štítek s názvem. Na jednom místě můžete dokonce porovnat model se skutečností. Stačí jen zvednout oči od modelu a podívat se na druhou
stranu Labe. Tramvajová trať na kopečku zase znázorňuje vyhlášenou místní turistickou atrakci – linku vedoucí z Bad Schandau romantickým údolím říčky Křinice
plným pískovcových skal.
Kolejiště v modelové velikosti G v měřítku 1:22,5 se rozkládá na pozemku o rozloze 7 350 m2. Velikost plochy zastavěné touto „železniční sítí“ činí 5 800 m2 a celková délka kolejí čítá 4,5 kilometru.
Je zde asi 80 výhybek, 200 budov s reálnými předlohami a 350 m vodních toků. Skalka, dá-li se tomu tak říkat, je postavena z 300 tun kamenů. Výškový rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem je 4,2 m.
Kabeláž měří úctyhodných 60 kilometrů. Na kolejišti může jezdit současně až třicet souprav, péči o ně má na svých bedrech počítač. Není to ovšem žádná záruka bezpečnosti. I zde dochází k železničním nehodám,
naštěstí však nejsou jejich následky nijak tragické. Vykolejená vozidla obsluha opět nasadí na koleje a většinou se může pokračovat v provozu. Stalo se zrovna při naší návštěvě, kdy osobní vlak s lokomotivou
BR 218 jedoucí jako násled po stejné koleji jako nákladní vlak tažený Taurusem tento dojel a zezadu do něj narazil. Vlak se vysypal z trati a rázem utichnul na okamžik veškerý ruch.
Vozidla jsou převážně ozvučena, pouze několik jich je bez zvukového dekodéru, takže návštěvník může slyšet burácení dieselového motoru nebo oddychování parních strojů. Po hlavní trati se prohání ICE
(vlastně LCE), osobní i nákladní doprava na lokálkách je zajištěna parními i motorovými vlaky.
Mnoho modelů, které zde můžete spatřit, je vlastní výroby. Nejen budovy, ale i vozidla. Nejsou však na kolejišti vždy, neboť bývají na výstavách a jiných akcích.
Komu by nestačily zmenšené modely železnice, může zhruba každých deset minut za plotem pozorovat vlaky skutečné, především patrové regionální jednotky DB Regio.
Návštěvníkům je přímo naproti areálu k dispozici prostorné placené parkoviště. A kdo by chtěl posvačit či poobědvat, může si pochutnat přímo mezi kolejemi. Součástí areálu je totiž restaurace a penzion.
Nechybí ani minishop a suvenýry. Návštěvu vřele doporučuji. Pokud vám bude přát počasí jako nám, budete mít dlouho na co vzpomínat. Sluníčko nám opravdu přálo a příjemně hřálo.
Spolupráce (foto + text): Miloš Müller; Informace: osobní návštěva & stránky provozovatele
• Výstava v Berlin Lichtenberg (12.10.2010)
Kolega (mohu-li se rovnat na jeho úroveň) Libor Zapletal mi poskytnul krásnou reportáž z výstavy v Berlin Lichtenberg včetně fotografií jak reálných vozidel tam vystavovaných/předváděných,
tak i kolejišť německých modelářů. Čtivý a úsměvný komentář autorův je přiložen v jím zpracovaném dokumentu. Ten jsem vzhledem k přehlednosti zachoval a přikládám jej ve formátu PDF. Přeji hezké pokoukání
a Liborovi vřele děkuji.
Komentář a foto: Libor Zapletal
• Modell Hobby Spiel - Lipsko 2010 (04.10.2010)
Ve dnech 1. - 3. 10.2010 se v Lipsku konal již 15. veletrh Modell Hobby Spiel. A protože kolega Míla si odskočil od plotny, aby omrknul, co že tam vlastně je zajímavého, můžete se podívat na malou fotoreportáž. Nyní ve stručnosti, co vlastně bylo možno tam zahlédnout:
Z těch zásadnějších modelů je to hotový Bastard od Kühna, zatím v provedení DR. Rovněž tam byly vozy Ypsilon DR. Termíny uvedení modelů na trh si můžete přečíst v reportáži Davida Struppa na jeho webu. Dalšími modely potěšila firma Roco. Pro parní nadšence mají přichystanou zelenou páru BR 18, ta se tam projížděla dokonce v ozvučené verzi. Důležitá informace – zvukový dekodér i reproduktor se vešly do tendru, takže stanoviště strojvedoucího je volné! Pro hánulkáře Roco opět připravuje lahůdku - Zamračenou. Zatím byla prezentována pouze v podobě letáku.
Našinec si asi bude nedočkavě brousit zuby na Brejlovce ve velikosti TT. Najednou se s nimi rozsypal pytel a v nabídce jsou/budou hned od dvou výrobců. Roco je ve výhodě,
je trochu napřed a představilo již prototyp, firma Kühn nás ale určitě nezklame kvalitou a cenou. Jak se tito dva výrobci podělí o trh, to ukáže až čas. Osobně se těším
na obě provedení, nepochybuji o vysoké kvalitě obou. Roco se doufejme poučilo z H0 verze a mouchy zmenšené 87x již snad nebude zmenšovat 120x.
Kühn se nemá z čeho poučovat, jeho modelům asi není co vytknout a i posunutí dokončení Bastarda z důvodů úprav formy svědčí o tom, že pan Kühn má opravdu smysl pro detail
a chce nabídnout modelářům prvotřídní výrobek. U Brejlovců tomu tak nepochybně bude rovněž.
Firma Tillig představila již poměrně známý model páry BR 23. Pozor, je to jiná BR 23, než s jakou před několika desetiletími přišla firma Zeuke. A teď nemluvím o technickém
provedení a kvalitě. Dále Tillig prezentoval rozpracovanou BR 84. Na tento kousek jsem opravdu zvědav.
Beckmann přišel s BR 75.5 a novou BR 38. Pro zajímavost - té první jmenované se vyrobilo již 6.000 kusů a poptávka stále nebyla uspokojena.
Pro velikost TT přichystala firma Auhagen dvě nové staniční budovy. Jsou sice typicky německé, ale v pohraničí by se asi užily. Tyhle cihlové stavby já moc rád.
Ve velikosti H0 se ve vitríně mimo jiné pyšnil Papoušek a Šlechtična od MMC. 1.500 € za Papouška je pakatel, že.
No nekupte to.
Co dodat závěrem? Na výstavě bylo očekáváno 100.000 návštěvníků. Jaký byl skutečný počet, to nevím. Vzhledem k dobré dostupnosti z Česka bylo asi velké procento zastoupeno našinci. Akce patří k nejvýznamnějším v Evropě (železnice, lodě, letadla, hračky...). Výstava je více zaměřena na prezentaci výrobců, není tu tolik kolejišť, jako např. v Drážďanech.
Komentář a foto: Míla
• Unikátní model železniční trati podél Labe (13.07.2010)
Tento způsob léta zdá se mi poněkud... šťastným , alespoň
co se počasí týká, narozdíl od letošního jara, na jehož chladnější průběh se sneslo výtek víc než dost. Pokud byste tedy v rámci
svého letního cestování zavítali až na úplný sever Čech, doporučuji navštívit německé městečko Königstein, které leží asi 20 km
od Hřenska. V nenápadné hale na okraji malého dětského zábavního parku tady již několik let buduje parta nadšenců v měřítku H0
přesnou kopii části železničního koridoru Praha – Drážďany, konkrétně úseku Bad Schandau – Pirna. Železniční trať zde prochází
oblastí Českosaského Švýcarska. Úzké údolí řeky Labe je sevřeno mezi strmými kopci plnými jedinečných pískovcových skalních útvarů.
Model je zasazen do období let 1950 – 1976, tedy před zahájením elektrifikace trati. Mimořádná je zde snaha autorů o co nejvěrnější
zpracování modelu. Celý kolejový systém, každá stanice, každé stavědlo, každá významnější stavba přesně odpovídají skutečnosti.
Krajina je stále „ve výstavbě“, některé budovy jsou zatím hotovy „nahrubo“. Po obvodu kolejiště však najdete spoustu fotografií
a doplňujících informací (i v češtině), abyste si udělali představu, jak bude úsek po dokončení vypadat. Provoz je samozřejmě
řízen počítačem, nahlédnout se dá i do "zákulisí". Asi nejzajímavější je "výměnný výtah", který pojme celkem !!! 36 !!!
ucelených souprav, a z něhož vyjíždějí a posléze se vracejí jednotlivé vlaky. Možnost srovnání modelu s realitou je takřka
na dosah. Stačí vyjít ven před halu a stojíte přímo u trati .
V případě zájmu o více informací můžete navštívit oficiální web. Asi nejzajímavější
je zde plán celého projektu a dále fotogalerie mapující historii
stavby včetně velmi zajímavých dobových záběrů: galerie 1 a
galerie 2. A pokud vám zbude ještě hodně
času, můžete zajet do nedalekého Sebnitz a navštívit "Tilligovic království", nebo do Kurort Rathen na jednu z největších
zahradních železnic v Evropě. Ale o tom zase možná někdy příště.
Komentář a foto: Míla
• Návštěva v Království železnic (06.10.2009)
Na konci prázdnin, přesně 28.8.2009, jsem s rodinkou sednul na vlak a dal se na cestu směr Praha. Naším cílem bylo
Království železnic. V Praze na hlavním nádraží na nás čekali známí
(hrabali se v hadrech v nějakém megasekáči ,
abychom po chvíli pokračovali dále na Smíchov. Odtud už se dá procházkou do KŽ v klidu dojít. S mapou v ruce se šlo snadno.
Po dosažení cíle jsme se před vstupem do "podzemí" poohlédli po prodejně. Koupil jsem zde U profil od Evergreenu (použito na
výrobu sloupů VN, viz. udělátko 33), napásl oči na modelech ve vitrínách
a následně zaplatil zlevněné vstupné za prohlídku kolejišť o patro níže.
Při vstupu do prostoru v "podzemí" nás dozírající človíček v uniformě požádal, abychom si uložili zavazadla do skříněk. Poté už
nám nic nebránilo v prohlížení tolik propagovaných kolejišť. Musím podotknout, že nemám v plánu KŽ vychvalovat ani kritizovat.
Budu se snažit o co nejobjektivnější vykreslení skutečnosti. Tak jako tak to však bude jen názor jednotlivce a nejlepším komentářem
budou nakonec opět fotografie, pro úplné detailní poznatky pak vaše osobní návštěva.
Vy, kteří patříte mezi náročnější modeláře, asi nebudete nijak zvlášť uneseni provedením. Rozhodně nečekejte kvalitu,
jakou znáte třeba z diorámat Michala Daleckého. V tomto směru částečně chápu všechny ty "rýpaly", kteří leckde na síti v různých
reportážích a diskusích rozhořčeně kritizují tento "megaprojekt", jenž byl v upoutávkách zmiňován jako největší událost od otevření
rozhledny na Petříně (spartakiáda na Strahově byla určitě mnohem výraznější akce ).
Ale reklamy jsou takové často. Na tomto principu vlastně stojí. Nadsázka bývá úmyslná, aby zaujaly. Modelářská obec tomu myslím až
takový význam nedává, pohled laické většiny bude asi shovívavější vzhledem k menší náročnosti na modelové provedení. Také jsem měl
před lety jiné měřítko než nyní. Já osobně jsem do expozice
vstupoval bez jakéhokoliv velkého očekávání, což bylo určitě ovlivněno již zmíněnými názory dřívějších návštěvníků, ale také vědomím,
že v takovém rozsahu jde jen stěží modelovat zmenšený svět stejně dokonale, jako si s tím někteří modeláři dokážou vyhrát na menších
kolejištích či diorámatech. To je vlastně druhá stránka věci, která mluví spíše na obhajobu projektu. Při takové ploše (a ještě větší
plánované) se opravdu obtížně zpracovává model do největších (vlastně nejmenších) podrobností. Jak je známo, pečlivá jemná práce
zabere spoustu času a modelář si to může dovolit v domácích, možná ještě v klubových (při předpokladu týmové práce) poměrech.
Projekt KŽ je ale o něčem jiném a proto i přístup k výše zmíněnému je zákonitě odlišný. Chci-li tedy soudit, musím brát v potaz
všechny aspekty.
Nyní něco málo k zážitkům. Při našem vstupu vládla na všech kolejištích noc. Samozřejmě modelová. Auta, vlaky, budovy i ulice
svítily v jinak modré "temnotě". Den s nocí se tu střídal v několikaminutových intervalech, bylo to milé zpestření prohlídky.
Pohled to byl zajímavý. Člověk by se pomalu sháněl po nějaké pohodlné posteli.
Obzvláště uspávací bylo zimní kolejiště hned v začátku. Sněhová krajina zahalená v příkrovu noci, představa příjemně vytopené
světničky... Koho by to neuspávalo? Zimní krajina navazovala
na letní (možná jarní). Tam se při naší návštěvě stala zajímavá nehoda, kdy jeden z jedoucích automobilů systému Faller Car System
zavadil o svodidla a zůstal viset na místě s prokluzující hnací nápravou. Jako uvědomělý občan jsem tuto skutečnost neprodleně
oznámil na nejbližší stanici veřejné bezpeč... ale prd, zas plácám, oznámil jsem to samozřejmě službě u turniketu. Po oznámení
někdo z obsluhy auto odstavil na levou stranu, ale jaksi si neuvědomil, že je nyní v jízdní dráze protijedoucích automobilů,
takže do něho po chvíli narazil nákladní vůz, který se rovněž zasekl, viz. obrázek 26.
Za dvěma kolejišti umístěna dvě pozadí s panoramatickými pohledy na Krkonoše a Vraní hory. Najdete je na těchto stránkách v sekci
Download. Je na nich uvedena moje maličkost, tak se musím
pochlubit. Tolik asi v kostce k naší návštěvě KŽ. Uvidíme,
jak se v budoucnu bude projekt vyvíjet a zda bude vše přibývat podle plánu. Čas ukáže. Na souzení je ještě velice brzy.
