V novinkovém katalogu na rok 2011 figuroval tento model pod katalogovým číslem 15611 pouze v podobě počítačově zpracovaného 3D modelu. Ke cti výrobce nutno uvést fakt, že termín uvedení modelu na trh, tedy III/2011, byl dodržen (což začíná být v železničně modelářské branži stále vzácnější jev). Zálusk jsem na něj měl od první chvíle. Dočkal jsem se. Model je povedný. Jak ukazují fotografie, nápisy jsou ostré a čitelné. Nic víc se asi na povrchové úpravě tohoto vozu zkazit nedá.
Klanice jsou přibaleny zvlášť, je na volbě modeláře, zda je na model dosadí či nikoliv. Já je osazené mám. Na bočnici vozu je i imitace „sundaných“ klanic, drží tam pomocí dvou čepů. Překrývají část popisků, jak je vidět na fotografiích 8 a 9. Pokud klanice osadíte, je možno na toto místo nasadit samotný držák, viz obrázek 13. Hmotnost modelu je 33 gramů, dle normy by při délce 110 mm stačilo 27,5 gramu. Vyšší hmotnost je dána také tím, že má vůz 6 celokovových náprav. Jen tak mimochodem, dvojkolí docela slušně „šmajdaj“. Při jízdě po kolejích to sice není nijak zvlášť znatelné, ale když si model otočíte vzhůru nohama... tedy vlastně vzhůru koly, je to vidět docela dost (video zde). Jako závaží vozu slouží imitace prkenné plošiny. Zbývá vymyslet nějaký náklad a pak už se jen kochat pohledem na jedoucí vlak.

• Krytý vůz Gbgkks ČSD ze stavebcice ES Pečky (19.01.2012)

Po delší době mě opět přepadla chuť postavit si vagónek. Ne. Jinak. U mě to nefunguje tím způsobem, že bych si dal za cíl postavit model, přeci jenom jsem spíše krajinkář a stavbě vozidel se moc často nevěnuji. Má chuť byla vyvolána mlsným pohledem na stavebnici vozu Gbgkks od ES Pečky. To je totiž záležitost, nad kterou jsem nejednou zauvažoval a říkal si, že by nebylo od věci, kdyby se některý z výrobců zhostil úkolu přivést na svět tuto bez nadsázky ikonu (nebo spíše jednu z ikon) ČSD a jejich následnických železničních správ. Přiznám se, odhadoval jsem spíše, že to vezme do rukou firma Loco jako hotový model, případně Detail jako sesterskou stavebnici vozu Gags apod. Obě tyto firmy mají na svědomí další zmíněné ikony, tedy můj odhad byl celkem logický. Ale to je nakonec jedno. Buďme rádi, že stavebici (a nutno podotknout, že povedenou) máme.

Nebudu zde popisovat průběh stavby, to už udělali kluci na MojeTT, spíše zmíním pár drobností, které se od faktů uvedených u Vojty liší, případně potvrdím jejich zkušenosti. Pro úplnost uvádím odkazy na související články: Gbqs, Gbgkks a Gbgs.

Mohu potvrdit, že stavebnice je opravdu čistě provedená, stačí odstranit pár slabých blanek, zabrousit hrany a může se lepit. V balení najdete kompletně vše, včetně kinematik a nových spřáhel; řekl bych, že ta jsou od Kühna. Jedinou drobnou vadou je absence celokovových dvojkolí, která jsou dnes již standardem. Klidně bych si připlatil 40 Kč navíc, kdyby byla přibalena. Ale modelář se stará, modelář má. Totéž platí o ložiskách Peho, ta už by cenu stavebnice nijak zvlášť zvednout neměla. Ale i ta mám ve svých zásobách.

Stavba rámu byla prvním úkonem. Zde potvrzuji, že bočnice s rozsochami nejsou úplně stejné, je tu rozdíl v rozvoru rozsoch asi 0,5 milimetru. To se samozřejmě projevilo po nasazení dvojkolí. Jedno z nich není úplně kolmo k bočnici, jak vidno na obrázku 2. Nicméně při provozu to nijak vzhledově neruší a ani jízdní vlastnosti tím netrpí.

Nárazníky mám doma z jakési sady, což bylo štěstí. Ty přiložené se opravdu bez vynaloženého většího úsilí při opracování dost dobře použít nedají. Zde je prostor k zamyšlení, zda nedodávat se stavebnicí lepší. Na trhu jsou.

Pro zatížení se hodilo závaží ze startovací verze vozu Vtr od Loco. Ten jsem kupoval na náhradní díly. V mém původním bydlišti bylo krapet vlhko, což odnesla pružinka jedné kinematiky. Zrezivěla tak, že při vysunutí spřáhla se rozsypala. (Co udělá náš dobře známý samopal vzor 24, když ho ponecháme na větru a dešti? No? )

Osadil jsem ložiska Peho. Zde to bylo knopové. Při použití vrtáčku ze sady začala hmota resinu v rozsochách podezřele prosvítat. Ložiska je tedy možné si i po usazení prohlédnout takřka z obou stran. Je též patrné, že jamky nejsou ve středu rozsoch. Ve finále je to rovněž nepodstatné a nepozorovatelné, nepovažuji to za nedostatek degradující hotový model. A o prosvítání se postará barva.

Rosťopiš zmiňuje absenci bublin v odlitku. Já tedy asi dvě milimetrové bublinky v bočnici měl, ovšem byly zevnitř a nebyly skrz, takže opět bez problému. Zřejmě zde dobře funguje výstupní kontrola, která posuzuje závadnost případných bublin.

Především moje neznalost se přičinila k tomu, že jsem si prohodil čelní stěny skříně. Tedy stěna s předznačenými otvory pro žebřík a střední stupačkou je na druhém konci. Je opravdu dobré si pozorně pročíst a prohlédnout výše odkazované články, případně se seznámit s postupem prací ve fotonávodu na webu výrobce. Zjistil jsem to až při osazování leptů a madel z E kytarové struny (samozřejmě horní E ). Nevadí, otvory se daly vyvrtat i bez předznačení a na druhém čele je holt jedno horizontální madlo navíc. Stupačku jsem neřešil. Budu-li stavět druhý kus, dám si na to pozor. Člověk se pořád učí. SMAJL Leptaná střešní lávka u mého modelu již byla proleptána skrz, což je oproti uvedenému článku také změna. Nástřik pojezdu je proveden černým matným autolakem č. 907002, skříň Tamiyou červenohnědou č. TS-. Práce s obtisky mi byla potěšením, stačilo pár vteřin ve vodě a šly krásně z aršíku dolů. Jsou ostré, čitelné. Při nanášení dobře posloužily Adhesol a Tensol od Agamy. Fixaci zajistil matný bezbarvý lak TS-80 Tamiya, decentní patinu pigmenty Agama.

Co říci závěrem? Přes drobné nedostatky (celkem jednoduše řešitelné) je to opravdu perfektní stavebnice, z níž se dá postavit model prakticky se rovnající úrovni továrních produktů (záleží samozřejmě na umu konkrétního modeláře, já sám mám rezervy ). Konečně máme na kolejišti vůz, který běžně potkáváme na našich tratích.

• Kontejnerový vůz DR firmy Piko (20.12.2011)

Firma Piko už chvíli fušuje do velikosti TT. K dispozici máme lokomotivy v několika provedeních, jednotku ICE a nákladní vozy. I mně jeden z těchto modelů padl do oka. Jedná se o kontejnerový vůz DR s kontejnery Deutrans, kat. č. 47705. Na našem trhu se pohybuje v cenové relaci od 450 do 500 Kč. Jedná se o edici „Hobby“, ovšem v TT snad ani Piko nic jiného nedělá (pokud je mi známo; je-li to jinak, opravte mne prosím). Na stejných vozech v jiném barevném provedení lze celkem dobře rozpoznat, že je rám z plastu, ovšem na tomto černém nikoliv. I popisy jsou ostré, čitelné. Fakt, že se jedná o zjednodušenou variantu, dokládá především vzhled kontejnerů. I ty jsou zpracovány celkem pěkně. Ovšem prolisy, které vidíte, nejsou prolisy, nýbrž opět jen potisk. Výrobce vsadil na to, že to prostě při běžném provozu divák nerozezná, což je pravda, a ušetřil si tak práci při výrobě formy. Tolik ke vzhledu. Nyní se podívejme na funkčnost. Ani zde by za normálních okolností nebylo co vytknout, ovšem za předpokladu, že model koupil někdo jiný, než já. Jsem trochu smolař a když je ve zboží vadný kus, mám předem jistotu, že ho dostanu. To jsou letité zkušenosti. Nejinak tomu bylo i nyní. Na fotografiích 2 – 6 je vidět, co bylo nutné řešit. Kovové uložení jednoho z dvojkolí jaksi kvalitou neodpovídalo požadavkům. Jamky pro hrot osičky byly poněkud mimo střed. Mimo to, že dvojkolí kvůli tomu nesedí přesně na svém místě, měl tento nedostatek na svědomí i drhnutí okolků o rám vozu. Prodejce mi samozřejmě nabídnul výměnu vozu kus za kus, ale já jsem provedl analýzu situace a při tom došel ke zjištění, že nebude těžké závadu odstranit. V zásobě mám ještě dostatek ložisek Peho. Nebylo ani nutno pro ně vrtat otvor, ten je tam již z výroby. Ložisko tam sice není uloženo úplně dokonale, vybrání je větší, to však po přilepení naprosto ničemu nevadí. Drží to a jezdí to.
Hmotnost vozu včetně obou kontejnerů je 34 gramů, každý z kontejnerů váží rovných 10 gramů. Jak je vidět na fotografiích, v plastovém rámu vozu jsou dva kusy plochého závaží. Jedinou věcí, která mě trochu zarazila, bylo použití očkových spřáhel. Sám mám přezbrojeno na nová Tillig, takže mi to trochu zkomplikovalo život. Naštěstí jsem ještě poslední pár našel a vyměnil.
Kolejiště mám teď u ledu, občas si tedy zajezdím jen tak na zemi na kolejích s podložím. Postavil jsem si vlak o 108 nápravách (38 vozů) a kochal se pohledem na jízdu. Kontejnerový vůz byl v přední části vlaku, měl tedy „na háku“ celkem slušnou zátěž, což se zajímavě projevovalo na jednom z kontejnerů. Prostě sjížděl z plošiny. Důvodem byla zvedající se kinematika, která zvedala i plošinu, resp. její vnitřní část, a tím se čepy kontejneru vysunuly z otvorů v rámu vozu. Z obrázků 16 – 18 je dobře patrné, jak je vůz konstruován, takže není asi třeba více vysvětlovat. Při jízdě s kratším vlakem se tento jev neobjevil. Běžně dlouhé vlaky neprovozuji, kolejiště na to není uzpůsobené, tudíž ani nehodlám tento jev řešit.

• Chladící vůz Ibbhgss DR firmy Tillig (23.11.2011)

Jedním z nových modelů firmy Tillig je mimo jiné i chladící vůz Ibbhgss DR, kat. č. 14690. Na ten jsem se těšil a jakmile byla příležitost (a peníze), stal se součástí mé sbírky. A protože jsem „starej zvědavec“, mrknul jsem se na něj trochu podrobněji.
Tillig zřejmě přechází na nový způsob balení modelů. Místo polystyrenového „lůžka“ je nyní použito plastové dvojdílné pouzdro z průhledného materiálu. Myslím, že je díky tomu model trochu více chráněn, než když byl schován jen za „slídou“ krabičky.
Zpracování vozu je velice dobré. Ostré čitelné nápisy i ostatní symboly, jemně provedené schůdky s plošinkami, madla, nabarvené kotvičky, černý potisk mechanismu dveří, to vše podtrhuje kvalitu modelu.
Pro lehčí projíždění oblouků s menším rádiusem jsou obě nápravy otočné. Vůz má vlastně jednonápravové podvozky. Líbí se mi také jednoduché upevnění skříně na rámu. Prostě to drží čtyři zámečky, které se mírným odklopením bočnice skříně vycvaknou. Přitom drží spolehlivě. Uvnitř vozu je imitace prkenné podlahy. Předpokládám, že pojezd je se změnami použit i na další novinkový model, krytý vůz Glmms 61 DB, kat. č. 17150. Jeho délka je stejná a má otvíratelné posuvné dveře. Odtud můj úsudek. Samozřejmě jen spekuluji, takže bez záruky.
Hmotnost vozu je 26 gramů. Podle normy NEM 302 připadá ve velikosti TT na každý milimetr délky vozu včetně nárazníků 0,25 gramu. Při délce 117 mm to máme 29,25 gramů. Moje váha sice může mít odchylku, ale už při držení vozu v ruce se mi zdál poněkud lehký. Možná to byl jen dojem, každopádně při sunutí vozu v oblouku R 310 občas zadní náprava po směru jízdy vyskočila z koleje. Ke slovu se tedy dostalo menší provedení již dříve zmíněného přivaděče proudu o hmotnosti 9 gramů. Toto dodatečné závaží je na podlaze vozu upevněno pomocí oboustranné lepící pásky. Mírná „nadváha“ vozu nijak neškodí. Po této drobné úpravě problém s vykolejováním ustal a model mi dělá jenom radost.

• Krytý vůz Gbkl DR firmy Hädl (08.11.2011)

Při brouzdání po internetu mne na jednom z e-shopů zaujal model krytého vozu Gbkl DR (kat. č. 113104) od firmy Hädl. Popravdě, tohoto výrobce jsem předtím neznal. Zvědavost mi nedala a donutila mne prohlédnout si, co vlastně nabízí. Na www.haedl.de můžete sami zhlédnout přehled jeho produktů. Model hodnotím jako velice zdařilý. Ostré čitelné popisky na skříni i na rámu, výlisek naprosto čistý, bez otřepů. Nárazníky jsou na rám dosazeny jako separátní díl, nejsou součástí výlisku pojezdu. Model má odsouvatelné boční dveře a uvnitř imitaci prkenné podlahy. Dvojkolí jsou v kovovém uložení, jízdní vlastnosti má vůz velice dobré.

Pokud pominu drobný problém se spřáhlem, u něhož se špatně pohyboval háček (zůstával viset v horní poloze díky otřepu ve štěrbince spřáhla), nebylo na modelu nic, co by bylo nutno upravovat pro docílení 100% funkčnosti vozu. Zmiňovaná spřáhla již mají spodní jazýček, který zamezuje nechtěnému samovolnému rozpřahování na nerovné trati, obdobně jako spřáhla firmy Kuehn, pokud to dokonce nejsou ona. Nemám zatím možnost s čím porovnat. Hmotnost modelu je 26 gramů, což při jeho délce 100,8 mm odpovídá téměř přesně hodnotě stanovené normou NEM 302.

• Čistící vůz firmy Tillig (24.10.2011)

Čistota na kolejišti je velice důležitá věc. Ale jak čistit koleje tam, kam se rukou nedostanete? Kdysi dávno jsem vlastnil čistící vůz Roco. Nevyhovoval mi, tak šel časem k jinému majiteli. Po přehodnocení situace jsem přednedávnem rozšířil svůj vozový park o čistící vůz Tillig, kat. č. 95251. Jedná se vlastně o upravený vůz „Dresden“, který navíc, jak jsem dohledal na nějakém německém webu, rozměrově neodpovídá předloze. Určitě jej znáte ze starých startsetů Zeuke/BTTB, kde býval většinou v šedé barvě. Rozměry jsou dány univerzálním využitím pojezdu, který se používal i na další nákladní a osobní vozy (např. Old Timer).
Bláhové byly mé domněnky, že tento vůz bude lepší než Roco Clean. Model, tak jak jej vybalíte z krabičky, vám toho totiž moc nevyčistí. Jeho hmotnost je nedostatečná, váží pouze 44 gramů. Uvnitř je běžné ploché závaží, rozdíl v hmotnosti vůči „nečistícímu“ Dresdenu je pouze v čistícím mechanismu což nestačí. Čistící guma, která je měděnou napruženou planžetou tlačena k temenu kolejnic, celý vůz nadzdvihuje, takže kola nejedou po kolejnici. I poté, co jsem zmírnil napružení planžety, vůz spíše levitoval nad kolejí. V prvním oblouku samozřejmě vypadl (pokud to nestihl už na rovině). Bylo tedy nutné jej dodatečně zatížit. Použil jsem na to „jakési cosi“, co mi dal kolega v nástrojárně. Pochází to z elektroerozívní řezačky, jsou to tuším nějaké přivaděče proudu. Samozřejmě již opotřebované, pro svůj původní účel nepoužitelné. Hmotnost jednoho (větší varianta) je 34 gramů. Zkusil jsem tedy vůz zatížit dvěma. Zdálo se, že to je to pravé. Nyní krásně seděl na koleji, guma se smýkala po kolejnicích a hlavně nevykolejoval. Ale ouha. Tento 122 gramů těžký model, navíc slušně bržděný čistící gumou, bylo nutno tahat dvěma lokomotivami. Přesněji řečeno tahat a sunout. A ani tak se tomu moc jezdit nechtělo. Nic naplat, zkusil jsem to jen s jedním závažím. Byla to správná volba. Nyní už na jízdu stačí jeden stroj - samozřejmě ne Rosnička, spíše Brejlovec nebo Sergej - a s vozem si hravě poradí. Jen by pro tento případ asi bylo lepší použití klasického drátkového spřáhla, neboť kinematika vozu má tendenci se díky velkému odporu vysouvat i na rovném úseku. Vůz byl testován zatím jen na okruhu z kolejí s podložím, ale funkci plní a koleje v tunelu (až zase kolejiště v celé parádě zprovozním) budou konečně také čistší. Teď už zbývá jen něco na plašení pavouků a čištění klenby tunelu od pavučin.

• Zavazadlový vůz Pwg-14 německých drah (09.09.2009)

Máme zajímavé datum, tak jej využijeme pro další příspěvek. Jak už jsem zmínil v reportáži z TT-víkendu, pořídil jsem si tam model zavazadlového vozu Pwg-14 správy DR od firmy P.L Modell. Ve vitríně tohoto výrobce bylo více zajímavých modelů, ovšem peněženka mi jaksi nedovolila utrácet (ne že bych se jí ptal, ale nějak to vyplynulo ). Udělal jsem si radost alespoň tímto jedním vozem. Přišel mne na 740 Kč, což není málo. Jedná se však o vůz, který u nás není zas až tak běžně k dostání a do mých východoněmeckých "šoupáků" sedne jako pr*el na hrnec.
Vůz byl opatřen klasickými staršími spřáhly, ovšem bylo myšleno i na jejich výměnu. V sáčku jsem našel přibaleny dvě pojistky, které mají za úkol při použití nového spřáhla zajišťovat jeho kovovou část před vypadnutím. Instalace je poměrně jednoduchá, navíc je přibalen srozumitelný návod včetně 3D nákresu. Samozřejmostí je kinematika a celokovová dvojkolí v kovovém uložení. Boční dveře je možné odsunout, v podlaze mezi nimi jsou znázorněna i prkna - plastový výlisek červenohnědé barvy. Nápisy na skříni jsou čitelné a ostré. Všechny stupačky jsou kovové. Toť v kostce vše a pro názornost (jak jinak) tu máme opět pár fotografií.

• Poštovní vůz Post 4b Německé pošty - epocha III (07.05.2009)

Po nějakém čase jsem opět rozšířil svůj vozový park, tentokráte o poštovní vůz Německé pošty. Zaujal mne už v době, kdy byl v podobě N-kové verze zobrazen v novinkovém katalogu Tillig na rok 2008. Nyní je již k mání. Je pravdou, že cena je poněkud vyšší, což má pro mnohé (i pro mne) silný rozhodující vliv při nákupu, ale stejně jsem nakonec neodolal a koupil si jej. Model je povedený, pěkně provedený, potisky dobře čitelné a ostré, a to včetně směrové tabule (viz fotky), ovšem není na něm nic zvláštního, takže 900 Kč (+/-) je opravdu trochu dost, když vezmu v úvahu třeba cenu patrových vozů Kuehn.
Vůz je opatřen kinematikou, kovovými dvojkolími v kovovém uložení, je možno využít sbírání proudu pro dodatečnou montáž vnitřního osvětlení. V modelu najdeme i interiér. Ten však díky struktuře mříží na oknech není takřka vidět, takže by se bez něho většina modelářů asi celkem dobře obešla. K dolepení jsou přibalena madla, háky šroubovek, brzdové hadice - ty samozřejmě překáží kinematice při vychylování na menších poloměrech, na podvozky je možno dosadit brzdové zdrže, které ovšem nejsou takřka vidět. Jejich upevnění je řešeno tak, že se nasunou na konstrukci podvozku. Zdrže mají jakési zářezy, které by měly sednout na rám podvozku, obdobně jako např. u vozů Eas. Ovšem některé nedrží, některé se třou o kolo na jedné straně a trochu brzdí. Nakonec jsem je tam nedal a poznat to není. Více již na fotografiích.

• Vůz Vtr (28.03.2006)

Letos v březnu jsem se stal majitelem 3 vozů Vtr od firmy Loco. Modely mají různá inventární čísla a jejich provedení nijak nevybočuje ze zajetých standardů tohoto výrobce, lze tedy s čistým svědomím říci, že se opět povedly. Několik úprav je možných, ale o tom možná později. Zde je k nahlédnutí 8 fotografií v rozlišení 1024 x 768 ve velikosti 200 kB (± pár bajtů).