Lipský veletrh Modell-Hobby-Spiel 2023 přinesl modelářům ve velikosti TT krásné překvapení. Bylo předem ohlášeno, ale co se za ním skrývá, to zůstalo pečlivě utajeno. A tak vznikl prostor pro spekulace dohady,
přání… Až přímo na stánku firmy Piko bylo toto tajmeství odhaleno. Jak někteří modeláři správně předpokládali, byl představen model lokomotivy řady S 499.02 ČSD. Samozřejmě se tato možnost vzhledem k existenci
Laminátky, s níž má prakticky shodný pojezd, nabízela, šlo tedy o celkem logický a pochopitelný krok. Myslím, že většina příznivců stodvacetkrát zmenšené železnice Plecháče radostně uvítala a pak už se jen
všichni třásli, kdy se konečně objeví v obchodech. Výrobce distribuci stihl ještě do vánočních svátků, takže si mnozí mohli lokomotivu „nechat nadělit“ jako vánoční dárek. Model je to vskutku zdařilý, ale něco
málo nesrovnalostí se na něm přeci jenom najde. Článek pojednává o digitální verzi se zvukem.
Samostatná fotogalerie >>
• Motorová lokomotiva T 678.0 ČSD TT od firmy MTB (09.01.2024)
Lokomotivy řady T 678.0 jsou dieselové lokomotivy s elektrickým přenosem výkonu. Vyráběly se v ČKD v letech 1961–1964. Celkem spatřilo světo světa pouhých 17 kusů, další dodávky ČSD zastavily ve prospěch
lokomotiv řady T 679.1 sovětské výroby. Lokomotiva má dva třínápravové podvozky, hnané jsou všechny nápravy. Nejvyšší povolená rychlost je 100 km/h. Určeny byly pro nákladní vozbu. V letech 1962–1965 byly
vyrobeny také shodné lokomotivy vybavené parním generátorem pro vytápění osobních vlaků, jejichž hmotnost byla vyšší o 3 tuny, tedy 114 tun, a označeny byly jako řada T 679.0. Výborně se osvědčily při
postrku na sklonově náročných tratích, kde pomáhaly především strojům řady T 679.1, jež se objevovaly v čele nákladních vlaků. (Zdroj: Wikipedie)
Na koleje TT se lokomotiva dostala díky firmě MTB, která model ve třech provedeních představila na podzim roku 2023. Jedná se o poměrně zdařilý počin, který však v některých ohledech stále dodržuje zajeté zvyklosti, i když v mnohem menší míře, než je tomu u většiny dalších modelů. Za zapůjčení děkuji panu Markovi Trejbalovi.
• Parní lokomotiva BR 93.0 DR TT od firmy Piko (22.11.2023)
Stroje řady 93.0 (pruské T 14) byly lokomotivy na přehřátou páru, určené především pro nákladní, ale i osobní dopravu. V období let 1914–1918 bylo pro Pruské dráhy vyrobeno 547 kusů. Dalších 40 kusů si objednaly
Říšské dráhy v Alsasku-Lotrinsku a poslední dva byly v letech 1925 a 1926 dodány soukromé železnici Farge-Vegesacker. Pohon, pojezd i kotel byly až na drobné změny shodné s lokomotivou G 8.1. Lokomotivy byly
poměrně výkonné a dokázaly přepravit 1330 t při 50 km/h na rovině, 985 t při 45 km/h na sklonu 3 ‰ a 600 t při 40 km/h na sklonu 6 ‰. Výkon činil 734 kW a maximální rychlost 65 km/h. Určitou nevýhodou těchto
strojů byly omezené zásoby a špatně přístupné některé partie při údržbě. V průběhu let 1953–1960 byly postupně u DB tyto lokomotivy vyřazovány, poslední exemplář měl číslo 93 026. U DR vydržely až do roku 1972.
Číslo 93 230 bylo zachováno v Drážďanském dopravním muzeu. (Zdroj: Wikipedie)
Firma Piko tuto lokomotivu nabídla nejprve modelářům ve velikosti H0 a následně též v analogovém i zvukovém provedení ve velikosti TT s provozním číslem 93 090. Pravda, zvuková verze měla oproti původnímu termínu pár měsíců zpoždění, ale dočkali jsme se. Je to již třetí parní lokomotiva od tohoto výrobce ve velikosti středu, podívejme se tedy, jak se povedla.
• Motorová lokomotiva Class 08 GBRf TT od firmy Hornby (10.10.2023)
Dalším koněm ze stáje Hornby, který se mi dostal do spárů, je třínápravová posunovací lokomotiva Class 08 ve verzi železničního nákladního dopravce GBRf z VI. Epochy (výrobce uvádí Era 11). Tyto stroje
byly vyrobeny v období let 1952–1962 v celkovém počtu 996 kusů; s tímto množstvím je to nejpočetnější posunovací britská lokomotivní řada. Většina jich byla do 90. let stažena z provozu, některé ze
zachovaných lokomotiv přešly k soukromým dopravcům.
Model ve velikosti TT se v současnosti nabízí ve třech verzích v analogovém provedení, a to BR ze IV. epochy (TT3001M), DB Schenker (TT3002M) a GBRf (TT3003M), obě ze VI. epochy. Poslední zmíněný si nyní
popíšeme. Za zapůjčení děkuji prodejně TT modelář Boskovice.
• Muzeum TT modelů v Chocni (22.08.2023)
Projekt, který se během roku 2023 začal realizovat v bývalém informačním centru ČD v žst. Choceň, určitě potěší mnoho přiznivců modelové železnice velikosti TT, ale i velikostí ostatních. „Muzeum TT modelů“
je unikátním projektem nejen u nás, ale neskromně můžeme říci i ve světovém měřítku. Jeho zaměření na velikost TT je v širším záběru, takže nepomíjí ani výrobce z tehdejších „západních“ zemí jako Tri-ang,
HP Products, Rokal nebo Hornby. Samozřejmě v největší míře zde zatím jsou zastoupeni výrobci tzv. východního bloku, především z bývalé NDR: Zeuke, BTTB, později Tillig, ale i další. Velká pozornost je a bude
s rozvojem expozice věnována též českým a novodobým výrobcům modelů a příslušenství z Evropy a Severní Ameriky.
• Parní lokomotiva řady A4 Mallard TT od firmy Hornby (17.08.2023)
Do výroby modelů ve velikosti TT se pustil další z výrobců, anglická firma Hornby. Její nabídka je již celkem široká, od kolejiva přes stavby, osobní i nákladní vozy, až po lokomotivy. U kolejiva nelze
přehlédnout prakticky stejnou geometrii jako u systému Tillig, a to včetně všech čtyř poloměrů oblouků. K dispozici jsou také základní sety, obsahující vše potřebné pro okamžité ježdění, tedy vozidla,
koleje i regulátor s adaptérem. Vozidel je v sortimentu také dostatek a třeba jídelní vozy mají dokonce funkční lampičky na stolcích. Mezi prvními představenými vozidly bylo též několik typů parních
lokomotiv, postavených na téměř jednotných pojezdech. Na jednu z nich, řadu A4 společnosti LNER, konkrétně 4468 Mallard, se nyní v analogovém provedení podíváme. Model zapůjčil a inspiraci k recenzi
poskytl Petr Barchánek.
• Die Geschichte von Zeuke & BTTB (20.06.2023)
Firma Tillig nabídla fanouškům velikosti TT na jaře roku 2023 pod katalogovým číslem 502500 zdařilou publikaci s celkem jednoznačně vypovídajícím názvem Die Geschichte von Zeuke & BTTB. Tato 235stránková kniha
s tvrdou obálkou nabízí ohlédnutí do historie TT v NDR. Začíná návratem do druhé poloviny 40. let, kdy byl pan Werner Zeuke známý jako výrobce hraček a železnic ve velikost 0. V knize nechybí ani poutavé
fotografie modelů či kolejiště z tohoto období. Po několika stránkách se již čtenář ocitá v létech padesátých, kdy dochází k zahájení výroby modelové železnice TT. Zde se již dostáváme k hlavnímu tématu,
jehož se kniha drží až do samého závěru.
• Parní lokomotiva řady 498.1 ČSD H0 od firmy Trix (06.06.2023)
Čeští a slovenští modeláři si pomalu zvykají na fakt, že renomovaní zahraniční výrobci železničních modelů se v posledních letech zaměřují i na vozidla, která jezdila výhradně na našich tratích a do ciziny
se třeba nikdy ani nepodívala. Zářným příkladem tohoto trendu je firma Piko, která nám naservírovala ve velikostech H0 a TT Laminátku a nyní (zatím jen v H0) Plecháče. Pro nás je to jedině dobře, protože
zpracování těchto modelů je špičkové. Pozadu nezůstala ani firma Trix. Z její lokomotivky totiž vyjela nejrychlejší československá parní lokomotiva řady 498.1 zvaná Albatros. Na zkušebním okruhu
v Cerhenicích dne 27. srpna 1964 dosáhla hodnoty 162 km/h. Předlohou modelu se stal stroj 498.104, který je jako provozuschopný v majetku Múzejno-dokumentačného centra ŽSR a v péči Albatros klubu
v Bratislavě. Před několika lety bychom si o těchto velkosériově vyráběných modelech mohli nechat jen zdát, dnes je to realita. Němečtí výrobci jsou si dozajista vědomi jisté unikátnosti československých
vozidel, ale i toho, že jsou díky svému designu zajímavá též pro velké množství modelářů vně českých a slovenských hranic. Model zapůjčil pan Martin Stejskal.
• Motorový vůz M 296.2 ČSD TT od firmy MTB (08.02.2023)
Motorové vozy řad 852 a 853 byly čtyřnápravové osobní motorové vozy vyrobené ve Vagónce Studénce mezi lety 1968 a 1970 pro ČSD. Využívaly se na vnitrostátních (řada 852, původně M 296.2) a mezinárodních
(řada 853, původně M 296.1) rychlících. V letech 1997 až 2006 byly všechny zbývající provozní vozy obou řad modernizovány na řadu 854. Služební hmotnost měly 50 300 kg, délku přes nárazníky 24 720 mm,
uspořádání pojezdu B’ 2’, trvalý výkon 588 (515) kW a maximální rychlost činila 120 km/h. (Zdroj: Wikipedie)
Ve velikosti TT tento motorák vyrábí firma MTB. Opět je to typický zástupce tuzemských vozidel, který byl v dřívějších letech k dispozici pouze jako malosériový model, zpravidla z odlitku a v různé kvalitě zpracování, nebo jako stavebnice z leptu. Nyní je na pultech tovární výrobek, s nímž se výtvory z odlitku mohou jen stěží srovnávat. Lepty mají přeci jenom větší devizu a šikovný modelář dokáže postavit model mnohdy věrnější, než je ten tovární. Vůz pro zpracování recenze zapůjčil MUDr. Jan Prouza.
• Elektrická lokomotiva E 77 DR TT od firmy Tillig (08.09.2022)
Elektrické lokomotivy řady E 77 byly uvedeny do provozu v roce 1924. Určeny byly speciálně pro trať Halle (Saale) – Lipsko a pro trasy na jihu Německa. Bylo s nimi počítáno jako s víceúčelovými lokomotivami pro vozbu jak osobních, tak
nákladních vlaků. Služební hmotnost činila 113 tun a nejvyšší rychlost 65 km/h. V provozu se E 77 osvědčily jen omezeně. Na rozdíl od řady E 91 postavené dle stejných konstrukčních principů měly E 77 horší jízdní vlastnosti, zejména nad rychlost
55 km/h, často se lámaly mechanické spojovací prvky a unikající transformátorový olej znečišťoval dřevěné podlahy lokomotiv. Navíc též docházelo k problémům kvůli flexibilnímu elektrickému propojení jednotlivých dílů lokomotivy. U DR stroje
dosloužily v roce 1966. Jako funkční muzejní exponát byl zachován stroj s číslem 77 10 s červeným pojezdem.
• Elektrická lokomotiva S 499.1 ČSD TT od firmy Piko (16.08.2022)
Na podzim roku 2020 udělala firma Piko radost „H0lkařům“ zdařilým modelem československé elektrické lokomotivy S 499.1 ČSD. V lednu 2021 jsem zpracoval a zveřejnil recenzi, v níž jsem si na závěr povzdechl, že by nebylo marné tuto
lokomotivu zmenšit též do velikosti TT. Mé přání, resp. přání mnoha „téčkařů“, výrobce splnil a Laminátka už se prohání i na našich kolejištích. Je neméně povedená a až na drobnosti se jedná o identickou kopii její větší a starší
sestry. V nabídce je analogové (47540) i digitální ozvučené provedení (47541). Model pro zpracování recenze zapůjčil Martin Stejskal.
• Motorový vůz 820 ČD TT od firmy MTB (13.07.2022)
Motorový vůz řady 820 (do roku 1988 řada M 240.0, prototypy původně značeny M 230.5) je typ železničního motorového vozu, který byl pro ČSD v první polovině 60. let 20. století vyráběn Vagonkou Tatra Studénka. V roce 1993 přešly tyto
vozy do majetku nástupnických společností ČSD, tedy Českých drah a ŽSR (a následně i ZSSK). V současnosti již nejsou v pravidelném provozu. Výroba probíhala v letech 1959–1964 a světlo světa spatřilo 122 kusů. Jejich služba skončila
v roce 2002, ale ještě do roku 2007 bylo možné je spatřit na některých výkonech jako náhrady za motorové vozy řady 810. Uspořádání pojezdu bylo 2’ B’, trvalý výkon 206 kW a nejvyšší rychlost 70 km/h. (Výtah informací z Wikipedie.)
Jak se Singrovka povedla firmě MTB po stodvaceninásobném zmenšení, na to se nyní podíváme. Model pro zpracování recenze zapůjčil pan Martin Stejskal.
• Parní lokomotiva BR 83.10 DR TT od firmy Piko (03.05.2022)
Stroje řady 83.10 byly nové lokomotivy pro Deutsche Reichsbahn a do provozu byly nasazeny v letech 1955 a 1956. Určeny byly pro vedlejší tratě, jimž postačovala maximální rychlost 60 km/h. Design řady 83.10 vznikl
společně s řadou 65.10, jistá podobnost tedy není náhodná. Na rovině dokázaly uvézt náklad o hmotnosti 1000 t (požadováno bylo 650 t) rychlostí 60 km/h. Po dodání první lokomotivy v roce 1955 byl stroj ihned podroben
testům ve zkušebním a vývojovém středisku pro strojírenství v Halle. Zkoušky odhalily četné nedostatky. Některé z nich byly odstraňovány v průběhu různých oprav. Provoz této řady nebyl nijak zvlášť přesvědčivý a kvůli
nastupující motorizaci nakonec vzniklo pouhých 27 exemplářů. Navzdory tomu se však osvědčila v osobních vlacích na krušnohorských tratích a nezanedbatelná byla též její schopnost pojmout zásobu 14 m3 vody
a 8 t uhlí. Od srpna 1969 do srpna 1970 bylo pět strojů umístěno v depu Aue a byly nasazovány na trati Zwickau–Johanngeorgenstadt. Poslední stroje s čísly 83 1008, 1012, 1024 a 1025 byly vyřazeny v roce 1974.
Z řady 83.10 se do dnešních dnů bohužel nedochovala žádná lokomotiva. (Zdroj: Wikipedia)
Tedy, abychom byli přesní, nedochovala se žádná v měřítku 1:1. Díky firmě Piko si ji ale mohou připomenout modeláři v měřítkách 1:87 a 1:120. Navzdory jejich relativně nízkému počtu a žádnému dochovanému kusu se výrobce rozhodl lokomotivu ztvárnit jako model a v přeneseném slova smyslu ji vzkřísit, díky čemuž povstala jako bájný Fénix z pomyslného popela, aby znovu začala brázdit tratě ve všech možných koutech Evropy, možná i světa, byť jen ve zmenšené podobě. O tom, že se jedná o produkt opravdu na úrovni, není pochyb. V modelu ve velikosti H0 je navíc zabudován kouřový generátor. Tentokráte se budeme věnovat digitální ozvučené verzi TT.
• Přívěsný vůz Btx761 ČD TT od firmy MTB (04.04.2022)
Vozy Btx761, číslované v intervalu 50 54 29-29, v 60. a 70. letech označené Balm, v 80. a 90. letech Bix, do 1. ledna 2009 označené 020, jsou řadou čtyřnápravových přípojných velkoprostorových osobních vozů druhé třídy z vozového parku
Českých drah. Všechny tyto vozy byly pro tehdejší ČSD vyrobeny v letech 1958 až 1969 ve Vagónce Studénce. Vozy měly být určeny jako přípojné k motorovým vozům 820. Vzhledem k nízkému počtu čtyřnápravových přípojných vozů u Československých
státních drah byl ale urychlen jejich vývoj a zkráceny typové zkoušky. Díky tomu byly první přípojné vozy dodány tři roky před motorovými vozy řady 820. Z toho důvodu z počátku jezdily za motorovými vozy 830, ke kterým nebyly přípojné
vozy vůbec vyrobeny, a 850, ke kterým byly přípojné vozy dodávány později.
Do velikosti TT tento vůz přenesla firma MTB Model. Ta je známa předevší díky snaze dostat na modelové koleje vozidla našich drah, která by ve většině případů žádný ze zahraničních výrobců nevyrobil. V tomto ohledu lze říci, že její nabídka
je celkem pestrá. Kvalita však bývá často diskutabilní a liší se model od modelu. Člověk nikdy nemá jistotu, že se mu do ruky dostane model, který by uspokojil jeho nároky, a obecně panuje názor, že je lepší si modely MTB vybírat osobně
přímo na prodejně. Ovšem abychom byli spravedliví, nikoli zřídka se poslední dobou tento fakt týká i modelů ostatních výrobců. Vozy pro zpracování recenze zapůjčil Martin Stejskal.
• Parní lokomotiva BR 58 DR TT od firmy Arnold (09.02.2022)
Tříválcové lokomotivy G 12 se v jistých ohledech odlišovaly od předchozích principů pruské konstrukce lokomotiv. Poprvé měly průběžný tyčový rám a široký zadní kotel s velkou roštovou plochou nad rámem. Byla to jedna z nejvýkonnějších
nákladních lokomotiv té doby. V období let 1917 až 1921 bylo pro Pruské státní dráhy pořízeno celkem 1168 kusů tohoto typu, 118 kusů objednaly dráhy v Alsasku-Lotrinsku, 42 kusů Bádenské státní dráhy, 98 kusů Saské státní dráhy a 42 kusů
Württemberské státní dráhy. Většinu lokomotiv tohoto typu později převzala Říšská dráha. Spolková dráha je vyřadila do roku 1953, zatímco u Říšské dráhy bylo ještě v roce 1968 v provozu 300 strojů. Poslední lokomotivy byly vyřazeny
v roce 1976. V letech 1958 až 1962 byly některé stroje přestavěny na řadu 58.30 Reko. Do dnešních dnů se dochovaly dvě staré bádenské lokomotivy s provozními čísly 58 261 (Chemnitz) a 58 311 (Ettlingen) a číslo 58 1616, stroj pruského původu.
Na titulní stránce katalogu Roco na období 2011/2012 pro velikost TT se tehdy objevil model této lokomotivy jako novinka. Prezentována byla analogová (36070) i zvuková (36071) verze. Z velkolepých plánů ale nakonec sešlo a kvůli přerušení
výroby velikosti TT, naštěstí dočasnému, k realizaci nedošlo. Po dalších deseti letech se však „osmapadesátka“ na dvanáctimilimetrových kolejích přeci jenom objevila. Příležitosti se chopila firma Arnold a model se před koncem roku 2021
objevil na pultech obchodů hned v několika provedeních od I. do IV. epochy a pro rok 2022 byly ohlášeny další. Rovněž je možno si vybrat mezi analogovou a zvukovou verzí. Již na první pohled se jedná o úchvatný stroj, který si jednoznačně zaslouží,
abychom mu věnovali alespoň trochu pozornosti.
• Parní lokomotiva 55.2887 DR TT od firmy Hädl (16.12.2021)
Firmu Hädl Manufaktur asi netřeba nijak blíže představovat. Navzdory tomu, že se jedná o malosériového výrobce, je jeho nabídka poměrně pestrá, a to jak z pohledu železničních vozidel, tak i doplňků
a vozidel silničních. Co však doposud chybělo, byla jakákoli lokomotiva. Ale i tomu mělo býti učiněno zadost. Stalo se tak 7. září 2019, kdy bylo možno poprvé předobjednat model parní lokomotivy BR 55
(pruská G 8.1, neplést s modelem Piko G 7.1). Lokomotiva je nabízena v edici Exclusiv v analogové i digitální verzi a výrobce s ní trefně zaplnil další mezeru v nabídce parních lokomotiv TT. Je to
vůbec první hnací vozidlo, které Hädl vyrábí, což se však na výsledku nijak negativně neprojevilo. Nemyslím si, že by tento model nějak zvedal ze židle větší množství tuzemským modelářů.
Je to prostě jen další německá pára, i když, jak říká Wikipedie, se spolu s G 8 v meziválečném a těsně poválečném období na našich kolejích rovněž projela, a to pod číslem 425.0 a později 427.0.
Jenomže výrobce nestačí uspokojovat ani německý trh, natož aby se vrhal do modelů strojů mimoněmeckých železničních správ. Podívejme se tedy na tuto parní premiéru firmy Hädl trochu podrobněji.
Model poskytla firma TT modelář Boskovice.
• Set krytých vozů Gbk ČSD TT od firmy Kolmar/Hädl (30.11.2021)
ČSD zařadily několik desítek kusů vozů řady Zs, později Gbk, do svého vozového parku po roce 1945. Výroba vozů tohoto typu byla ukončena v roce 1932. Do zahájení výroby celosvařovaného provedení v roce 1937 vzniklo několik mezitypů, které se
liší v detailech skříně a výrazněji i v provedení pojezdů. Většina vozů byla po přečíslování v režimu 20 54, tudíž nemohly být zařazeny do mezinárodního provozu a byly určeny jen pro provoz na tratích ČSD. (Text distributora)
Ve spolupráci s německým výrobcem Hädl Manufaktur připravila firma Kolmar ve velikost středu limitovanou sérii dvouvozového setu krytých vozů Gbk pod katalogovým číslem 0114009, spadajících do IV. epochy, se dvěma různými inv. čísly:
20 54 118 0715-4 a 20 54 118 0704-8. Jedná se o dobře zpracované modely, což není u firmy Hädl žádná výjimka.
• Motorová lokomotiva BR 199 DR TT od firmy Arnold (02.09.2021)
Firma Arnold se těší jednomu prvenství. Ve velikosti TT vyrábí asi nejmenší provozní modely posunovacích lokomotiv. Jednou je řada Kö II, druhou, ještě menší, je akumulátorové posunovadlo ASF 1. Jeden až žasne, že to ještě jezdí. Prvně
jmenovanému modelu se nyní podíváme pod kapotu. Pro sepsání recenze posloužilo oranžové provedení DR ze IV. epochy s číslem 199 011-8 s uzavřenou budkou strojvedoucího. K dispozici je ještě černá verze Kö 4250 DRG ve II. epoše (HN9051),
červená Köf 4204 DB ve III. epoše (HN9052) a černá Kö 4201 DR ve III. epoše, všechny s otevřenou budkou strojvedoucího. V sortimentu byly i jiné, např. červeno-zelená se žlutými čely Deutsche Bundespost ze IV. epochy nebo modrá V121 MVB,
ale i další.
• Tříosé reko vozy DR ve velikosti TT (04.08.2021)
Tříosé reko vozy se vyskytují na kolejích ve velikosti TT již dlouho. Roku 1972 je v katalogu představila firma Zeuke s poznámkou In Vorbereitung (Připravujeme). Ve stejném roce však došlo ke znárodnění, takže první hotové modely lze
v katalogu nalézt již pod hlavičkou Berliner TT Bahnen. Každopádně historie těchto modelů je celkem dlouhá, téměř padesátiletá. Po opětovné privatizaci a různých vlastnických a personálních kolotočích je až do dnešních dnů nabízí i Tillig.
Dnes už však není jediný, kdo je v sortimentu má. Naštěstí se velikosti TT věnuje více výrobců, díky čemuž se dostaly mezi modeláře i reko vozy firem Kuehn a Arnold. V hlavě kolegy modeláře Petra Novotného se zrodil nápad sepsat na toto
téma nějaký „elaborát“ a modely porovnat. A kdo to „vodskákal“? Samozřejmě já. 
Petrovi děkuji za poskytnutí podkladů a zapůjčení modelů, firmou Zeuke počínaje,
Arnoldem konče. Pouze vozy Kuehn mám z vlastních zásob.
• Vzpomínky Tomáše Pecha (22.06.2021)
V souvislosti s revizí článku o mých železničně-modelářských začátcích mne oslovil pan Tomáš Pech, aby též přispěl svojí troškou do mlýna. Původně byl text určen pouze mně, ale shodli jsme se na tom, že by mohlo být fajn jej zveřejnit a podělit
se o vzpomínky s ostatními. Začal vznikat již před dvaceti lety, kdy pan Pech plánoval spuštění vlastních stránek. K tomu ale nakonec nedošlo. Využíváme tedy příležitost nyní. Tyto „vzpomínkové“ texty se dobře čtou a člověk má možnost
nahlédnout do osobní historie někoho dalšího se stejným koníčkem. V tomto případě je nutno smeknout před tím, jaké si autor pamatuje detaily, včetně rozměrů kolejišť.
• Robert Pavelka - Milované ENKO v době socialistické (10.05.2021)
Do mé knihovny v dubnu roku 2021 přibylo velmi zajímavé dílko. Kniha s názvem »Milované „ENKO“ v době socialistické aneb Nostalgické ohlédnutí za láskou jménem PIKO ve velikosti N« je jakousi zpovědí autora Roberta Pavelky.
Nebudu dopodrobna popisovat veškerý obsah knihy, kapitolu po kapitole, to ať si laskavý čtenář, který si ji pořídí, vyčte sám, protože to stojí za to. Vezmu to spíše takříkajíc letem světem a vyzdvihnu z mého pohledu stěžejní
nebo zajímavější části. I když zajímavé je v tomto případě prakticky vše…
• Set osobních vozů typu Altenberg ČSD TT od firmy Kuehn (07.04.2021)
Pro provoz na trati Müglitztalbahn z Heidenau do Altenbergu, která byla na konci 30. let 20. století přestavěna z úzkého na normální rozchod, vyvstala potřeba nových osobních vozů. Použití stávajícího vozového parku ve většině
případů nepřicházelo v úvahu. Hmotnost vlaku při jízdě do stoupání byla omezena na 175 t. Nové vozy měly zaručovat krátké doby pobytu v nácestných stanicích díky vícero nástupním dveřím za současného zachování dostatečného
počtu sedadel. Krom toho bylo nutno zohlednit prostor pro přepravu expresního zboží, zavazadel a lyží. Hmotnost měla být nízká, protože v zimním období bylo plánováno řazení co nejdelších možných vlaků. Mimo provozu na
Müglitztalbahn se předpokládalo využití těchto vozů také v příměstské dopravě v Drážďanech. (Info: www.mueglitztalbahn.de)
V roce 2020 se na pulty obchodů dostal set tří vozů typu Altenberg od firmy Kuehn. Dobrou zprávou bylo, že se tato vozidla po druhé světové válce vyskytovala i u ČSD a výrobce tento fakt nenechal jen tak. V nabídce se proto
objevil jak set DR v zelené barvě se dvěma vozy C4i-35a a jedním vozem BC4i-35a, tak i vozy Balm ČSD v barvě červené. Jejich věrnost nejsem schopen posoudit, informací mnoho není a zřejmě tam jisté rezervy jsou. Jako novinka
pro rok 2021 bylo ohlášeno modro-žluté provedení lipské S-Bahn. Verze DR i ČSD byly celkem rychle vyprodány, ovšem na začátku roku 2021 už byla k dispozici další série setů ČSD. Poněvadž se jedná o velice zajímavé modely těšící
se nemalému zájmu i u tuzemských modelářů, sepsání tohoto článku bylo jen přirozeným vývojem událostí. Za zapůjčení setu děkuji Markovi Trejbalovi.
• Elektrická lokomotiva S 499.1 ČSD H0 od firmy Piko (27.01.2021)
Když se řekne „Laminátka“, každý fanda tuzemské železnice hned ví, o čem je řeč. Lokomotiva s unikátním designem z dílny návrháře Otakara Diblíka spatřila světlo světa ve druhé polovině 60. let a ve své době byla vpravdě nadčasová. Naprosto
se svým vzhledem vymykala ze zajetých standardů do té doby vyráběných československých lokomotiv. Svoji přezdívku získala díky materiálu, z něhož je vyrobena její skříň – sklolaminátu.
Na podzim roku 2020 se na trhu objevily hned dva modely Laminátky ve velikosti H0. Stroj S 489.0040 od tuzemské firmy Techimage a S 499.1023 od německé firmy Piko. Tvarově poněkud složitější lokomotiva se dočkala modelového ztvárnění
již před několika desetiletími, kdy ji tehdejší VEB Piko Spielwaren vyrobilo ve velikosti N. Technické provedení bylo samozřejmě poplatné době, technologickým možnostem a tehdejším standardům. Dnešní Laminátky ve velikosti H0 snesou
dosti přísná měřítka a ačkoli se v některých věcech liší, dovolím si tvrdit, že se v obou případech jedná o špičkové modely. Výrobce ze Sonnebergu nabízí čtyři provedení: analogové, digitální zvukové, střídavé a střídavé zvukové.
K dispozici jsem měl analogovou verzi, ke zpracování recenze ji poskytla modelářská prodejna TT modelář Boskovice.
• Motorová lokomotiva BR 102.1 DR TT od firmy Piko (11.11.2020)
V rámci svého nového programu plánovala železniční správa Deutsche Reichsbahn pořízení nové malé diesel-hydraulické lokomotivy pro lehčí traťovou službu a posun. Tato lokomotiva měla nahradit rozšířené a většinou již dosluhující malé lokomotivy
Kö a Köf. Nejprve byla vyvinuta řada 101.0 až 101.7. Lokomotivy byly spolehlivé a u personálu oblíbené. Později, při zachování části vozidla, byl instalován výkonnější motor a upravená převodovka, čímž vznikla řada DR 102.0.
V důsledku úzké spolupráce mezi Deutsche Reichsbahn a LKM Babelsberg vzniklo v roce 1970 zcela nové hnací vozidlo, v němž byla použita osvědčená technologie pohonu řady 102.0 a byly zohledněny zkušenosti získané u řady 101/102 i požadavky zákazníka.
S rozvorem 3 560 mm dosahovala nově vzniknuvší řada 102.1 maximální rychlosti 40 km/h, hmotnost lokomotivy činila 24,3 t, výkon 162 kW a tažná síla 71 kN. (Volně přeloženo z Wikipedie)
Ve velikosti TT byla tato lokomotiva již před lety vyrobena firmou Beckmann. A jak je u tohoto malosériového výrobce zvykem, cena se pohybovala ve vyšších relacích, v našich končinách to bylo kolem 5 500 Kč. V roce 2017 se objevila v katalogu
TT firmy Piko jako novinka hned ve dvou provedeních, a to pod katalogovým číslem 47500 ve verzi DR ve IV. epoše s provozním číslem 102.104-7 a 47501 ve verzi DB, V. epocha, provozní číslo 312.112-6. Později přišel znovu v barvách DR model
47502 s číslem 102.118-7 a nejnovější v recenzi popisovaný model je v sortimentu od roku 2019 pod katalogovým číslem 47503 a nese provozní číslo 102.123-7.
• Osobní vůz Bai ČSD TT od firmy Igra Model (07.10.2020)
Před několika lety firma Igra Model obohatila trh modely osobních vozů Bai ČSD (osmidveřových) ve velikosti H0. Po čase je následoval služební vůz. Nakonec došlo i na velikost TT a „Baiky“ se začaly prohánět též na kolejištích příznivců velikosti
středu. Doposud byly k dispozici jen stavebnice, a to buď lept od Hekttora, nebo odlitek „Čtyřdveřáků“ od ES Pečky. Nepopírám, že se z nich dají vyrobit krásné modely, ovšem ne každý si troufne pustit se do jejich stavby. Navíc ani cena
leptané stavebnice není při porovnání s továrním modelem nijak nízká, přičemž stále je nutno počítat s dalšími náklady na obtisky, kinematiky, spřáhla a dvojkolí, o práci a dalším materiálu nemluvě. Na druhou stranu model od Igry, navzdory
ceně, též oplývá někdy vcelku zásadními neduhy, jež by člověk u modelu za patnáct stovek neočekával.
Pro účely této recenze a fotografování posloužily dva vozy depa Praha-Vysočany, první katalogového čísla 97000006 s provozním číslem 241-7, druhý 97000009 s provozním číslem 195-5, oba ze IV. epochy.
• Elektrická lokomotiva E 499.0 ČSD TT od firmy MTB (05.08.2020)
V letech 1953 až 1958 se v tehdejších závodech V. I. Lenina v Plzni, dnes Škoda Transportation a.s., vyráběly lokomotivy řady E 499.0, tovární typ Škoda 12E. Patří k československým elektrickým lokomotivám takzvané I. generace. Jedná se o první
poválečnou v Československu vyrobenou elektrickou lokomotivu určenou pro nově elektrizované tratě soustavou 3 kV DC. Jako univerzální lokomotivy byly určené pro vozbu osobních vlaků, rychlíků i nákladních vlaků. Vyrobilo se celkem 100 kusů a ve
službě je možné je zahlédnout dodnes u různých, dokonce i zahraničních provozovatelů. Výkon činil 2 032 kW, hmotnost 82 tun, délka přes nárazníky 15 740 mm a dosahovaly rychlosti 120 km/h. Přezdívku Bobina získala tato lokomotiva díky svému
uspořádání podvozků Bo´ Bo´. (Stručný výtah informací z Wikipedie.)
Ve velikosti TT Bobina vyjela poprvé na koleje zhruba v polovině 60. let, kdy ji začala vyrábět firma Zeuke, a to hned ve dvou provedeních, tedy v zeleno-krémovém a modro-krémovém. V katalogu na roky 1972/73 přibyla sovětská zelená varianta
s označením ?? 1. Model měl možnost přepínání sběru trakčního napětí i z pantografu. Ve výrobě vydržel až do roku 1991, v katalogu na období 1992/93 již nebyl a výroby pod hlavičkou Tillig se tedy nedožil. Až v roce 2019 se tato atraktivní
lokomotiva na 12mm rozchod vrátila, když ji představila firma MTB. Podívejme se tedy, jak se Bobina vydařila. Model mi pro účely recenze laskavě zapůjčil MUDr. Jan Prouza.
• Parní lokomotiva BR 94 DR TT od firmy Kuehn (23.03.2020)
Těsně před vánočními svátky 2019 se na trhu objevila další z novinek prezentovaných firmou Kuehn – parní lokomotiva řady 94.5 (pruská T 16.1). Není to sice první spojnicová lokomotiva od tohoto výrobce, v nabídce je již stroj V60 DB, ale je to
první parní lokomotiva. Myslím, že nebudu přehánět, když napíši, že většina modelářů středu byla na tento počin zvědavá. Přeci jenom parní lokomotiva, pokud má vypadat k světu, je na výrobu poněkud náročnější a dá se toho hodně zkazit. Pro mnohé
tuzemské modeláře bude asi zajímavější model s katalogovým číslem 31916, jedná se totiž o provedení ČSD s červeným pojezdem, nesoucí číslo 537.0509 nad původním německým označením 94.1304. Další zajímavostí je celočerné provedení ČSD jako
limitovaná edice pro DS Model s provozním číslem 537.0504. Dále je v nabídce verze DR (31910), DR s Riggenbachovou brzdou (31912), DB (31914), vše III. epocha, a jako novinka pro rok 2020 opět mutace DR s Riggenbachovou brzdou (31918), ale
ve IV. epoše. Model ČSD zapůjčil pro účely fotografování pan Martin Stejskal.
• Motorový vůz řady 842 ČD TT od firmy MTB (11.02.2020)
Motorové vozy řady 842 (původní označení bylo M 273.2, ale nikdy se použilo) byly pro České dráhy vyráběny Moravskoslezskou vagónkou ve Studénce v letech 1993 a 1994. Dva prototypy vznikly ještě pro ČSD v roce 1988, o rok později se dostaly
do zkušebního provozu. Vozy jsou osazeny dvěma motory LIAZ, každý s výkonem 212 kW, a hydro-mechanickou převodovkou Allison HTB 741 R (prototypy měly původně převodovku Praga 4 AB 120), jež je s motory přírubově spojena. Uspořádání pojezdu
je (1A)´(A1)´, maximalní rychlost 100 km/h, přes nárazníky měří 25 200 mm a váží 46 tun. (Výtah informací z Wikipedie.)
Firma MTB nabídla model ve velikosti H0, později představila na veletrhu v Lipsku i menšího sourozence ve velikosti TT. Nebyl předem avizován. Zájemci měli možnost si jej tam rovnou koupit, a to, jak je již zaběhnutou praxí, za znatelně nižší
cenu, než za jakou je nabízen v tuzemských obchodech. Model zapůjčil pan Martin Stejskal.
• Set osobních reko vozů DR TT od firmy Kuehn (18.12.2019)
Na konci padesátých let vlastnila správa Deutsche Reichsbahn velké množství různých dvouosých a tříosých osobních vozů s dřevěnými skříněmi. V rámci programu rekonstrukce byly robustní podvozky vozů vyrovnány na stejnou délku
a opotřebované dřevěné skříně byly nahrazeny svařovanými. V prototypové podobě měly vozy nejprve čtvery klasické dveře, v sériové výrobě byly použity pouze dvoje a posuvné. Později vznikly též vozy zavazadlové a poštovní. Celkem
takto spatřilo světlo světa asi 3000 exemplářů. „Reko“ vozy byly jedním z typických prvků na DR a po dlouhou dobu své služby v osobní dopravě byly nepostradatelné. Posledních sedm poštovních vozů se dočkalo vyřazení až v roce 1995.
(Volně přeloženo z přiložené dokumentace.)
Roku 1972 se v (posledním) katalogu firmy Zeuke poprvé objevila zmínka o připravovaném modelu osobního rekonstruovaného tříosého vozu DR. V katalogu BTTB na rok 1976 již figuroval jako běžný model. Je tomu tedy bezmála půl století.
Navzdory tomu jsou tyto vozy, byť mírně zmodernizované, doposud v nabídce firmy Tillig. V katalogu na rok 2018 oznámilo jejich výrobu též Roco. Z toho však nakonec sešlo, neboť tento výrobce ukončil program TT prakticky v celém rozsahu,
pomineme-li nabídku spřáhel a točny. Netrvalo to dlouho a příležitosti se chytil další z výrobců, firma Kuehn. Ta myšlenku bez předchozího avíza zrealizovala a modely představila jako velké překvapení na lipském veletrhu 2019. České modeláře
až na pár výjimek asi tato novinka nechala chladnými, větší ohlas vzbudila mezi modeláři německými. Já osobně patřím mezi ty české výjimky a o vozy jsem se začal zajímat. V následujících řádcích tedy popíšu své poznatky. Aktuálně jsou na
trhu dva čtyřvozové sety. V tom prvním s číslem 42315A jsou všechny vozy tříosé, ve druhém s číslem 42317A jsou dva tříosé a dva dvouosé. K dispozici jsem měl sety oba, technicky se nikterak neliší a spadají do třetí epochy. Na trh se
počátkem prosince dostalo již i provedení z ranné IV. epochy pod číslem 42335. Modely pro účely recenze zapůjčila firma TT modelář Boskovice.
• Parní lokomotiva BR 65.10 DR TT firmy Gützold (22.10.2019)
Kvůli modernizaci a standardizaci lokomotivního parku a též z důvodu nahrazení parních lokomotiv řad 74, 75, 78, 86, 93 a 94 vyvstal požadavek na vývoj nové parní lokomotivy. Správa DR proto v 50. letech objednala 88 kusů lokomotiv řady 65.10
s uspořádáním náprav 1'D2“, určených jak pro osobní, tak pro nákladní dopravu. Dalších 7 kusů si pořídil závod VEB Leuna-Werke Walter Ulbricht pro své vlečky. Výroba předsériových lokomotiv čísel 1001 a 1002 byla provedena v podniku VEB Lokomotivbau
Elektrotechnische Werke Hans Beimler Hennigsdorf, sériová výroba poté v Lokomotivbau Karl Marx Babelsberg. Úvodní představení stroje s číslem 1001 (jako první parní lokomotivy nové generace DR) proběhlo na veletrhu v Lipsku v roce 1954. Stroje byly
kromě severní části DR využívány prakticky v celém Východním Německu, v 60. letech často na osobních kyvadlových vlacích s patrovými jednotkami. Později byly na těchto výkonech stále častěji nahrazovány motorovými lokomotivami řady 118. Sériová
výroba probíhala v letech 1954–1957. K vyřazení došlo v roce 1977. Lokomotiva 65 1004 byla jedinou německou tendrovou lokomotivou, vybavenou systémem Wendler na vytápění uhelným prachem, žel uspokojivě fungovala až po několikerých úpravách. V roce
1962 byla vrácena do původního stavu. Od roku 1966 měly všechny lokomotivy ploché komíny Giesl. Pouze díky tomu, že byly určeny k vytápění, zůstaly do dnešních dnů zachovány tři exempláře, a to provozní čísla 1008, 1049 a 1057. Číslo 1008 patří
do muzea DB, 1049 rovněž, ta byla svého času v provozu v saském železničním muzeu Chemnitz-Hilbersdorf, a stroj s číslem 1057 je ve vlastnictví Berliner Eisenbahnfreunde (BEF) v Basdorfu a měl by být uveden do provozního stavu.
Řada 65.10 dosahovala maximální rychlosti 90 km/h, hmotnost měla 113 tun, přes nárazníky měřila 17 440 mm a indexovaný výkon činil 1 103 kW. Vany na bocích pojaly 16 kubíků vody a do tendru se vešlo 9 tun uhlí.
Do velikosti TT zmenšila lokomotivu německá firma Gützold. Nejedná se o žádnou novinku, na trhu je model již zhruba 20 let. Pod touto značkou je model k dispozici i v současnosti, byť spadá pod firmu Fischer-Modell. Balení se ale nese stále v duchu Gützold. Současná verze modelu byla částečně přepracována (technicky i opticky, jak píše výrobce) a doznala několik vylepšení. V nabídce jsou čtyři čísla a každé z nich má čtyři verze. Analogovou, digitální, ozvučenou a limitovanou 50kusovou edici ozvučené verze se samostatně ovládatelným osvětlením na pojezdu i na stanovišti, navíc s figurkami strojvedoucího a topiče. Pozor, cena této limitované verze je oproti analogové více než dvojnásobná!
Se značkou Gützold to nebylo v minulosti vždy růžové, hrozil i její zánik. Naštěstí se našla cesta k její záchraně. Nakonec se v roce 2017 ocitla pod křídly firmy Fischer-Modell, která přinesla nový vítr v oblasti konstrukce a elektroniky.
Díky tomu mohlo dojít k přepracování a modernizaci stávajících modelů. Ve velikosti TT se sice angažuje spíše okrajově, de facto vyprodukovala jen dvě řady parních lokomotiv, nebudeme-li počítat BR 24 a BR 37 za dvě. Navzdory tomu, nebo možná
právě proto, je provedení modelů špičkové a již v době svého vzniku byly tak na výši, že i bez nových úprav by mohly směle konkurovat současným modelům jiných zavedených výrobců. Kvalita je opravdu vysoká, výroba probíhá v Německu, což výrobce
nepřehlédnutelně uvádí stříbrným písmem na bocích krabičky.
• Motorová lokomotiva TGK2 TT od firmy Piko (18.09.2019)
Na začátku šedesátých let vyvinula strojírna Kaluga v Rusku dvounápravovou lokomotivu TGK2 s hydraulickým přenosem výkonu jako silnější verzi současně dodávané posunovací lokomotivy TGK. Robustní stroje schopné vyvinout rychlost až 60 km/h byly
určeny především pro vlečky průmyslových podniků. Vyráběny byly v různých sériích a provedeních v letech 1960 až 2008 a přesáhly počet 9 000 kusů. Po rozhodnutí RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci – hospodářské sdružení států východního bloku)
se v NDR v 70. letech 20. století vývoj konstrukce lokomotiv s dieselovým pohonem ve značné míře zastavil. V důsledku tohoto rozhodnutí byly od roku 1977 také pro NDR zakoupeny dieselové lokomotivy exportního typu TGK 2-E 1. Používané ale byly
v celé východní Evropě. Dle nejvyššího známého výrobního čísla lze předpokládat, že do NDR bylo dovezeno 184 strojů. Kvůli nedostatečné údržbě, dodávkám náhradních dílů a také kvůli politickému vývoji bylo mnoho těchto lokomotiv v NDR používáno
jen velmi zřídka, případně nejezdily vůbec.
Po velikosti H0 přišla firma Piko s „Kalugou“, jak se lokomotivě kvůli městu, kde byla vyrobena, přezdívá, i ve velikosti TT. Jedná se aktuálně o provedení německé, stroj patřil pod číslem 2 na vlečku VEB Elektrokeramische Werke Sonneberg.
V nabídce je analogová i ozvučená verze. Zda dojde na další mutace patřící jiným státům, to je velký otazník. Vzhledem k níže uvedeným skutečnostem není jisté, jaká bude prodejnost modelu, neboť jeho využití je kvůli konstrukci pohonu
silně omezené. Za zapůjčení děkuji Markovi Trejbalovi.
• Motorová lokomotiva T 478.1 ČSD TT od firmy Kuehn (08.08.2019)
Po opravdu dlouhém čekání se modeláři konečně dočkali a mohli si do vitrín či na kolejiště postavit legendu našich drah, lokomotivu T 478.1, nebo chcete-li Zamračenou, Mráču, Bertu, Bardotku apod., kterou nabízí
německá firma Kuehn. Doposud byly k mání modely z odlitků, z leptů nebo tovární od tuzemské firmy MTB, u níž subjektivně tento model považuji za jeden z těch zdařilejších. Očekávaná Berta od Kuehna konečně přišla
a modelářská komunita se rozbzučela jako včelí úl, neboť poznatky a zkušenosti jednotlivých modelářů se značně liší, což samozřejmě znamená i rozdílnost v názorech na kvalitu a provedení lokomotivy. Já sám mám doma
dvě verze. Jednu sériovou T 478.1095 s šestistovkovým pruhem kolem skříně a širokými nárazníky, katalogové číslo 33410, a jednu z limitované série pro DS model s provozním číslem T 478.1210 a třístovkovým proužkem
na čelech, katalogové číslo 33419. Měl jsem dost času se rozhodnout, kterou variantu z těchto dvou si pořídím, více jsem se přikláněl k sériové, ale nakonec byly díky příznivým okolnostem zařazeny do mého depa obě.
Do recenze zahrnu poznatky z obou exemplářů, ale jako vzorek pro testování veličin jsem zvolil právě druhou jmenovanou. Za poskytnutí upřesňujících informací děkuji kolegovi Rosťopišovi.
• Motorová lokomotiva T 669.0 ČSD TT od firmy MTB (26.03.2019)
Stroj T 669.0, později 770, byl vyráběn podniky ČKD Praha a Strojárske a metalurgické závody Dubnica nad Váhom. Využívaly jej jak ČSD, tak průmyslové závody tehdejšího Československa. Sériová výroba probíhala
v letech 1967–1969. Ještě v roce 1983 bylo však dodatečně vyrobeno 10 kusů pro široký rozchod. Celkem se na koleje dostalo 140 exemplářů. Lokomotivy byly vždy oblíbené pro svoji nenáročnost a spolehlivost
a zřejmě i díky tomu jsou v provozu dodnes, většinou u soukromých dopravců. Vynikaly též dobrými adhezními vlastnostmi a vysokou tažnou silou. Používány byly/jsou jak při posunu, tak na traťových výkonech
především v čelech nákladních vlaků. Hmotnost ve službě činí 114,6 t, délka sériových strojů je 17 240 mm, průjezdnost oblouky je minimálně 80 m, výkon 993 kW a maximální rychlost 90 km/h (výtah informací
z Wikipedie).
Koncem roku 2018 se na trhu objevila motorová lokomotiva T 669.0 ČSD od firmy MTB. Konec konců, proč ne. Rakouské Roco program TT ukončilo, takže nehrozí, že by H0 zmenšilo, a u Pika také nevypadá, že by k tomu
v nejbližší době mělo dojít. Kdo tedy Čmeláka chtěl mít, musel se spokojit s vlastní výrobou z odlitku či leptu. MTB nyní vyplnilo další mezeru v sortimentu tuzemských lokomotiv. Ohlasy jsou kladné i záporné,
což je v případě tohoto výrobce již spíše tradice a vlastně se tomu ani nelze divit, neboť provedení modelů této firmy, obecně vzato, k tomu vyloženě svádí a modeláře tak dělí na dva tábory. Model zapůjčil
pan Martin Stejskal.
• Parní lokomotiva BR 55 DR TT od firmy Piko (08.01.2019)
Ve velikosti TT nám firma Piko připravila skutečný bonbónek – parní lokomotivu řady 55 DR (pruskou G 7.1) ze třetí epochy. Modeláři ji samozřejmě napjatě očekávali s dychtivostí a nedočkavostí sobě vlastní.
Hned na začátku prosince 2018 na trh přišla analogová verze. Především v německých obchodech zmizela tak rychle, jak se objevila. Během několika dnů byla vyprodána, jak jsem zjistil průběžným sledováním stavu
na předních e-shopech. Ovšem ani u nás nezůstala lokomotiva bez povšimnutí. Přiznávám, že i já jsem byl nemálo zvědav, jak si výrobce s parní prvotinou poradí. Upřímně, důvody pochybovat o úspěchu jsem žádné
neměl. Přeci jenom už nás v minulosti mnohokrát přesvědčil, že umí. Nyní to s novou „pětapadesátkou“ jednoznačně potvrdil a navíc vyplnil další mezeru v nabídce středně velkých parních lokomotiv. Za zapůjčení
modelu děkuji kolegovi Markovi Trejbalovi.
• Elektrická lokomotiva E 94 TT DR od firmy Tillig (30.08.2018)
Krokodýl – elektrická lokomotiva řady E 94 – je klasika především německých drah, která byla prioritně navržena pro vozbu těžkých nákladních vlaků. Přezdívku jí předurčil její tvar, který připomíná
nebezpečného plaza. Výroba těchto strojů započala v roce 1940, celkem světlo světa spatřilo 197 kusů, 3 další vznikly po válce u ÖBB z nedodělaných exemplářů čísel 146–148. Byly schopny vozit 2000 t
po rovině rychlostí 85 km/h, 1600 t na stoupání 10 ‰ rychlostí 40 km/h, 1000 t na 16 ‰ rychlostí 50 km/h nebo 600 t na 25 ‰ rovněž rychlostí 50 km/h. Po válce zůstala většina těchto lokomotiv
u západoněmeckých železnic (celkem 124 kusů), které je v roce 1968 přeznačily na BR 194. K DR se dostalo pouhých 19 kusů, z nichž 10 bylo záhy vyřazeno, a v roce 1970 došlo k přeznačení zbylých
na BR 254. Dalších 44 lokomotiv bylo provozováno u ÖBB jako řada 1020, poslední z nich zde sloužily až do roku 1995.
• Vectron ČD TT od firmy Piko (13.08.2018)
České dráhy si pronajaly 10 vícesystémových strojů řady 193. Mají nahradit řadu 371, díky čemuž odpadne přepřahání za hranicemi (konkrétně v Drážďanech) na lince do Německa. Lokomotivy jsou schopny provozu
na systémech 3 kV stejnosměrného napětí a 25 kV 50 Hz i 15 kV 16,7 Hz střídavého napětí. Lokomotiva je velmi atraktivní, není tedy divu, že se na ni vrhli výrobci modelové železnice. Po Vectronu ve velikosti
H0 firma PIKO přišla s toutéž lokomotivou i ve velikosti středu. V nabídce je několik variant, mně se dostala do rukou právě verze řady 193 ČD.
Model zapůjčila prodejna TT modelář Boskovice.
• Krytý vůz Gags 51 2. série ČSD TT od firmy SDV model (12.06.2018)
Firmu SDV model asi netřeba představovat. Již téměř tři desetiletí nabízí na tuzemském i zahraničním trhu modely silniční a vojenské techniky ve velikosti H0. Před několika lety se však pustila i do velikosti TT
a pravidelně nás v malých dávkách zásobuje železničními vozidly našich drah. V poslední době jsou to především nástupci o generaci starších, avšak neméně oblíbených resinových stavebic firmy Detail, které již sice
mají své nejlepší dny za sebou, ale dodnes jsou mezi modeláři dosti rozšířené a dají se z nich postavit povedené modely. Vím to z vlastní zkušenosti. Ovšem jak se říká — pokrok nezastavíš. Stavebnice SDV jsou díky
technologii lisování přesnější a pohodlnější na stavbu, nehledě na to, že pokud někdo vyloženě nechce, nemusí je ani barvit, i když takový model má pak jisté vzhledové rezervy. Na akci PEČKY 2018 firma představila
několik novinek, mimo jiné i stavebnice krytých vozů Gags 51 2. série ČSD a Hadgs 11 ČD/ČDC. Článek popisuje prvně jmenovaný.
• Elektrická lokomotiva řady E 469.1 ČSD TT od firmy MTB (02.05.2018)
Prototypem řady E469.1 byl jeden z posledních sériových strojů E499.1. Při výrobě bylo do každé převodovky vloženo mezikolo pro dosažení pomalejšího převodu a celková hmotnost lokomotivy byla zvýšena na 88 tun.
Díky dobrým výsledkům ze zkušebního provozu prototypu proběhla v roce 1960 sériová výroba obdobně upravených lokomotiv, označených řadou E469.1. Maximální rychlost činila 90 km/h, výkon 2032 kW, rozvor podvozku
3330 mm, vzdálenost otočných čepů 8170 mm, délka přes nárazníky (krom čísel 030, 056 a 070) 16140 mm, průjezdnost oblouků min. 120 m. Výrobce dodal 85 kusů. Stodvacetkrát zmenšený model nabízí firma MTB. My
nyní máme možnost podívat se mu trochu na zoubek, model totiž zapůjčil spřátelený zubař-modelář Jan Prouza.
• Motorový vůz řady 840 ČD TT od firmy Kuehn (07.02.2018)
V roce 2012 firma Kuehn ohlásila výrobu motorového vozu RS1. Pro české modeláře to byla potěšující zpráva, neboť toto vozidlo jezdí i na našich tratích jako řada 840. Německá verze stroje nese označení BR 650.
Čekací lhůty u tohoto výrobce nikdy nebyly krátké, to je celkem běžný stav, ale modeláři nakonec dostali, co chtěli. České i německé verze modelu jsou v současné době v nabídce ve dvou provedeních. U tuzemského
motoráku se jedná o provozní čísla 840 010-3 a 840 006-1 ČD. Recenze pojednává o prvně jmenovaném.
• Motorový vůz řady 851 ČD TT od firmy MTB (12.12.2017)
Motorové vozy řad 850 a 851 byly vyráběny v 60. letech ve Vagónce Tatra Studénka. U ČSD byly zařazeny pod původním označením M 286.0 a M 286.1. Využívaly se na vozbu rychlíků a osobních vlaků na neelektrifikovaných
tratích. Vyráběly se v letech 1962 až 1968, z bran závodu vyjelo celkem 89 (52 a 37) kusů. Nejvyšší rychlost byla 110 km/h, výkon 515/588 kW, přenos výkonu hydrodynamický, délka přes nárazníky 24.790 mm, služební
hmotnost prázdného vozu byla 50,5 t, obsazeného 55,5 t.
Firma MTB se chopila příležitosti a tuto klasiku našich tratí, konkrétně číslo 851 028-1, zmenšila do velikosti TT. Vývoj sice po ohlášení modelu usnul, ale
nyní došlo na jeho dokončení a v současnosti se model dostal na trh. Jak rychle k prodejcům dorazil, tak rychle byl vyprodán. Zájem byl veliký. Zkusme se nyní podívat, jak se motorový vůz podařil. Model zapůjčil
Martin Stejskal.
• Feldbahn H0f od firmy Busch (06.12.2017)
Ve velikosti H0f je na trhu několik setů polních/průmyslových drážek od firmy Busch. K dispozici je i příslušenství, samostatně nabízené kolejivo i vozidla. V této velikosti ještě není takový problém
vyrobit provozní modely, i když už jsou lokomotivy opravdu malé. Dnešní technologie nabízejí dost možností, takže polní drážky na kolejišti jsou opravdu funkční a plné života. Zajisté mi dáte za pravdu
v tvrzení, že tento doplněk je vskutku pozoruhodný a dění na kolejišti náležitě obohatí. Model zapůjčil kolega Marek Trejbal.
• Parní lokomotiva BR 95 DR TT od firmy Arnold (21.11.2017)
V recenzi na model lokomotivy BR 95 od Tilliga jsem předeslal, že pokud se mi do rukou dostane model od Arnolda, podíváme se mu na zoubek také. Prodejna TT modelář z Brna
mi jej pro zpracování recenze zapůjčila, takže s chutí do toho. Nevím, zda Tillig nasytil trh, nebo zda jsou některé chybky natolik nepřekousnutelné, že se Arnoldovo provedení moc neprodává, každopádně už se objevují
na zahraničních e-shopech modely s cenou výrazně sníženou. Popisovaný model je v provedení DR s vytápěním uhlím, s novým kotlem a spadá do páté epochy.
• Parní lokomotiva BR 89.70 DR TT od firmy Tillig (27.09.2017)
První kusy malé tříspřežní dvouválcové parní lokomotivy pruské řady T 3 byly vyrobeny v roce 1882. Celkem se vyrobilo asi 1300 kusů. Stroj doznal během let mnoha zásadních konstrukčních změn. Lokomotivy z pozdějších
sérií dostaly parní dóm, zvýšilo se množství uhlí na 1,9 t a vody na 5 m3, zvětšila se délka přes nárazníky z 8.300 na 8.591 mm. Služební hmotnost činila 35,9 t, výkon 213 kW a maximální rychlost 40 km/h. Vana byla
umístěna v rámu pod kotlem, zásobníky uhlí se nacházely po obou stranách kotle před budkou. Před nimi stála plnící hrdla nádrže. Nápravové zatížení novějších lokomotiv bylo 12 t. Lokomotiva byla nenáročná na údržbu.
V roce 1883 získala ocenění na celosvětové výstavě v Chicagu. Jezdila u různých společností, po válce zabloudila i do Polska a objevila se také ve stavu ČSD, ovšem informací je žalostný nedostatek. Jak to s ní u nás
skutečně bylo, to už asi nikdy nikdo nezjistí.
Firma Tillig model této lokomotivy představila jako novinku na rok 2016. První provedení ve III. epoše správy DR se na trh dostalo v červenci 2017. Je to v historii nejmenší parní (a vlastně nejen parní) lokomotiva
firmy Tillig, nepočítáme-li v minulosti nabízené modely v kooperaci s dalšími výrobci. V plánu je aktuálně pět provedení, a to K.P.E.V., DR, DB, ČSD a PKP. V nabídce jsou s touto lokomotivou ještě čtyři sety.
Na „malou páru“ modeláři čekali dlouhá léta, nyní se konečně dočkali. Řemeslně je zpracovaná na velmi dobré úrovni, ovšem jak je již špatným zvykem, vlastní kompletace a montáž doplňků má své rezervy, takže se
může stát, že na stroji nebude vše tak, jak býti má.
• Elektrická lokomotiva Vectron ČD Cargo H0 od firmy Piko (11.09.2017)
Firma PIKO Spielwaren GmbH nabídla modelářům ve velikosti H0 model moderní elektrické lokomotivy Vectron od firmy Siemens. Na trhu je v současnosti již několik provedení včetně motorového, dokonce došlo i na
zmenšení do velikosti TT. Vzhledem k tomu, že vícesystémová lokomotiva řady 383 již jezdí i u ČD Cargo, vybral jsem pro recenzi právě tento model. Poněvadž ve velikosti TT tato verze zatím není, vzal jsem zavděk
„hánulkou“. V této velikosti je k dispozici číslo 383 001-5 a nabízí se v kategorii EXPERT. Model zapůjčila firma Hobby Shop s.r.o.
• Motorová lokomotiva 750.330-3 ČD Cargo TT od firmy Kuehn (12.06.2017)
Před nedávnem na trh přišla nová série Brejlovců firmy Kuehn v několika provedeních. Sice na první pohled neviditelnou, přesto však zásadní změnou oproti starším modelům je nově zpracovaný pojezd. Úpravy se dočkala
i skříň modelu, konkrétně žaluzie na boku střechy. Krom běžných a již z minulosti známých variant spatřily světlo světa i další, např. ČD Cargo či limitované série čísel 750 285-9 a 750 346-9 ČD. Je pravdou, že
uvedení modelů se stále odkládalo, ale trpělivost růže přináší. Modeláři se dočkali. Jak moc bylo dlouhé čekání vyváženo kvalitou provedení modelu, na to se nyní podíváme u stroje 750 330-3 ČD Cargo.
• Výsypné vozy OOtv DR TT od firmy Arnold (16.05.2017)
V roce 2015 firma Arnold oznámila ve velikosti TT novinku, čtyřosé výsypné vozy OOtv v tříkusových setech a navíc ve dvou provedeních; s nižšími a s vyššími „sajtnami“. Dva sety spadají do III. epochy pod správu DR, dva
do V. epochy pod DB, resp. DB AG. Od Arnolda je to první nákladní vůz v TT. Na trh se modely dostaly v únoru 2017 a první várka byla u jednoho z německých prodejců vyprodána během několika dní. V tuzemsku
jsou vozy v nabídce snad jen u jediného prodejce, pokud jsem pozorně hledal. K dispozici mám z každého setu DR jeden vůz. Konstrukčně jsou modely téměř totožné a není nutno popisovat obě provedení, v článku se tedy
blíže podíváme na nižší vůz ze setu HN9700.
• Set tříosých osobních vozů DR TT od firmy Tillig (27.04.2017)
Na začátku roku 2017 uvedla firma Tillig na trh čtyřdílný set historických tříosých osobních vozů, sestávající ze dvou vozů B3ip, jednoho B3itr a jednoho BPw3i (se zavazadlovým oddílem). Jedná se o zcela nové modely.
Vozy jsou velice pěkné, precizně zpracované, výrobce dokonce myslel i na sběr proudu pro osvětlení a použil poněkud jinou koncepci, než u něho bylo doposud obvyklé. K dispozici jsou pouze jako set, samostatně zatím
nikoli. Konstrukce všech čtyř vozů je prakticky totožná, budu tedy popisovat pouze jeden. Drobné rozdíly v provedení, bude-li to nutné, zmíním pouze okrajově v souvislostech s dalšími fakty.
• Bastard ČD TT od firmy Kuehn (30.03.2017)
Bastard ve velikosti TT od firmy Kuehn je na trhu již nějaký ten rok. Během té doby se objevil v několika provedeních, včetně verze patřící správě DR. Do dnešního dne, pokud mám úplné informace, bylo vyrobeno celkem
osm verzí, mimo jiné i jedna limitovaná série v modrém provedení ČSD. Ač sám elektrické lokomotivy nepreferuji, není od věci udělat občas výjimku a vstoupit do neznámých vod. Sice po mém kolejišti už pár „tramvají“
jelo, ovšem souviselo to vždy s návštěvou někoho z kolegů, kteří neodolali a ač nemají kolejiště zadrátovaná, neodolali a něco se „smetákem“ na střeše si pořídili. Já sám zatím nemám nic, i když, přiznávám, jsou kousky,
které mi do oka padly též. Laskavý čtenář zajisté odpustí absenci vrchního vedení na fotografiích, nejsem dosud pro tyto případy dostatečně vybaven. Model pro zpracování recenze zapůjčila redakce časopisu
Železničář.
• Motorová lokomotiva T 466.2 ČSD TT od firmy Tillig (16.02.2017)
Příznivci velikosti středu se na poslední chvíli před vánočními svátky dočkali dlouho a netrpělivě vyhlíženého modelu lokomotivy T 466.2 ČSD od firmy Tillig. Spolu s MTB je to druhý výrobce, který nabídl
tento model jako sériový. Po vlně pozitivní i negativní kritiky produktu od MTB byli všichni zvědaví, jak se s úkolem popasují sousedé ze Saska. Do Kocoura od Tilliga byly vkládány velké naděje a již
předem bylo argumentováno tím, že tento model bude mnohem lepší, preciznější a pečlivěji zpracován. Do velké míry tomu tak skutečně je, ovšem i zde jsou nějaká „ale“.
• Motorový vůz M 262.101 ČSD TT od firmy Kres (06.01.2017)
Motorové vozy 137 326–331 a/b a 367-376 a/b byly původně vyvinuty pro regionální provoz na rychlíkových spojích po neelektrifikovaných tratích Říšských drah jako konstrukční řada Stettin. Tři z vozů byly po druhé
světové válce převzaty k DB jako řada VT 45.5 (později 645), k jejich vyřazení došlo v roce 1969. Exempláře, které se dostaly do východního Německa k DR, se v polovině 60. let po demontáži pohonu používaly jako
dvojité přívěsné vozy. Z těchto vozidel se dochoval bývalý vůz VB 147 551 a/b u železničního klubu Aschersleben. Stroj VT 137 372 byl několik let ve stavu ČSD jako M 262.101. Následně byl však navrácen do Německa
a v roce 1951 rozebrán. Právě tento vůz firma Kres zpracovala v podobě stokusové limitované série jako model ve velikosti TT.
• Parní lokomotiva BR 95 DR TT od firmy Tillig (06.12.2016)
Novinkou roku 2015 od firmy Tillig, ovšem reálně vydanou až ve čtvrtém kvartálu roku 2016, je parní pětispřežní lokomotiva řady 95 DR. Výrobce má v nabídce hned tři provedení, a to jak variantu vytápěnou uhlím,
provozovanou ve III. i ve IV. epoše, tak „mazutku“ ze IV. epochy. Paralelně s Tilligem vyvíjí model tohoto stroje i firma Arnold, ale o něm se, pokud budou okolnosti příznivé, zmíním někdy jindy. V okamžiku vzniku
tohoto článku ještě nebyl k dispozici. Dnes se zaměříme na uhlím vytápěný stroj číslo 95 045 DR ze III. epochy, který byl na trhu jako první pod katalogovým číslem 03010. Následoval model s provozním číslem 95 1041-3 ze IV. epochy
(03011) a olejem vytápěná varianta ponese číslo 95 0024-0 (03020). Co si budeme povídat, lokomotiva je to nádherná, majestátní, silná, ne nadarmo se jí v její domovině říká „Bergkönigin“. Kdo by takové kráse odolal?
• Historie parní lokomotivy BR 95 DR (29.11.2016)
S laskavou pomocí kolegy Libora „Stoupy“ Zapletala jsem přeložil německou verzi pojednání o lokomotivě řady 95, které je k dispozici na Wikipedii. Po doladění překladu a doplnění několika našich drobných poznámek
a fotografií nyní článek dávám k dispozici i dalším zájemcům, kteří němčinou nevládnou, ale dané témě je rovněž zajímá. Ke zpracování článku mne vedla skutečnost, že ve velikosti TT nyní přicházejí na trh modely
tohoto stroje hned od dvou výrobců. Lokomotiva se mi líbí, ale nic moc jsem o ní nevěděl, takže mi nezbylo nic jiného než si o ní nějaké informace nastudovat. Fakt, že ty nejobsáhlejší byly v němčině, byl jen „drobnou“
komplikací.
• Lötschbergbahn (BLS) (24.10.2016)
Švýcarské dráhy a švýcarské výrobky znamenaly odnepaměti mezi přáteli železnic pojem. A prim, zejména v elektrovozbě, představovala vždy železnice BLS (původně Bern - Lötschberg - Simplon). Její hlavní trať
s normálním rozchodem o konečné délce 245 kilometrů s 33 tunely, 3 galeriemi a 22 mosty byla uvedena do provozu v roce 1913. Již od počátku byla tato dráha elektrifikovaná (15 kV, 16,2/3 Hz). Byla jednou
z hlavních soukromých železnic ve Švýcarsku.
• Rob Dikken - Zeuke & Wegwerth TT katalog (24.10.2016)
Autor Rob Dikken nabídl milovníkům modelové velikosti TT zdařilé dílko, v němž se zaměřil na vznik a historii 120krát zmenšených železničních modelů v bývalé NDR, přesněji řečeno na firmu Zeuke. Jedná se
o katalog modelů této firmy, vyráběných v období od roku 1958 až do znárodnění v roce 1972, v němž je více než 240 barevných vyobrazení modelů včetně alespoň stručných informací, a to jak o předlohách,
tak o modelech samotných. U mnohých modelů jsou vyobrazeny i jejich různé verze, jak se v průběhu času vyvíjely. Díky tomuto velmi pečlivě sestavenému přehledu získá čtenář komplexnější představu o tehdejším
výrobním programu a občas možná zůstane udiven, jak byly dříve modely konstruovány a co doposud nevěděl.
• Kotlový vůz Ra ČSD TT od firmy Tillig (22.09.2016)
Jednou z novinek pro rok 2016 je model kotlového čtyřnápravového vozu se slunečním štítem od firmy Tillig. Aktuálně je v nabídce v sedmi různých podobách, krom jiných i ve verzi ČSD jako řada Ra v provedení
PROPAN – BUTAN (15003) a KVAPAĽNÝ PLYN (15006), oba ze III. epochy. Z jistých důvodů (upřesním níže) mi prošly rukama oba dva. Je to novinka v pravém slova smyslu, tedy naprosto čerstvý počin z nové formy. Tento
typ vozu doposud v sortimentu Tillig chyběl, výrobci se podařilo vyplnit další mezeru v nabídce. Dle získaných informací se nejedná o přesný model podle předlohy ČSD, výrobce vychází z původního německého vozu,
přičemž využil relativně vysoké podobnosti a díky úpravě popisů vznikla verze našich drah. Lze předpokládat, že má jít o vysokotlaký kotlový vůz Ra 560 hl z Vagónky Studénky, vyráběný od druhé poloviny 60. let.
Vzhledové odlišnosti jsou dobře patrné, máme tu tedy model s kompromisem. Nehodnotil bych to jako negativum, těžko bychom se dočkali výroby extra formy podle skutečného československého vozu. Záleží čistě na
modelářích, zda tento kompromis budou, nebo nebudou akceptovat.
• Parní lokomotiva 50.2988 ve Schwarzwaldu (14.09.2016)
Dne 14. srpna 2016 poctila Schwarzwald svojí návštěvou jedna z nejhezčích posledních provozních parních lokomotiv, majících provozní povolení i na síti drah DB, lokomotiva s číslem 50.2988. Při cestě překonala
všech 37 tunelů, které jsou na horské trati ve Schwarzwaldu. Jen laskavostí pana Thomase Böhmeho z Villingenu vznikl tento článek, doplněný jeho fotografiemi. Přitom sama lokomotiva byla vyrobena ve Wien-Florisdorf,
lokomotivce, která je místem zrodu nejedné lokomotivy ČSD. Vždyť se zde mašinky vyráběly mnohem dříve než v ČKD, o Škodě Plzeň ani nemluvě. Začtěte se do následujících řádků, prohlédněte si alespoň těch několik málo
fotografií, stroj 50.2988 i dráha ve Schwarzwaldu na pomezí bývalého velkovévodství Baden a království Würtenbergského za to jistě stojí.
• Vzpomínky na žitavskou úzkorozchodku (07.09.2016)
V návaznosti na Trainmaniakův příspěvek z návštěvy Žitavky dovoluji si nabídnout také něco ze svých zážitků. Darmo psát, kolikrát jsem na téhle první saské úzkorozchodce in natura byl. Mockrát. Prvním
"setkáním" byla publikace od nakladatelství Transpress, vydaná v NDR v 70. letech. A takto teoreticky vyzbrojen jsem onu dráhu začal posléze poznávat i osobně. V paměti utkvělé vzpomínky v následujících
řádcích shrnu.
• Stavebnice Rybáku TT od firmy SDV model (02.08.2016)
Modely osobního vozu Be „Rybák“ ve velikosti TT na trhu již nějakou dobu jsou. Nejstarší v podobě odlitků, později přišla firma Detail s leptanou stavebnicí s odlévanou střechou. Novinkou roku 2016 je lisovaná
stavebnice od firmy SDV model, jejíž reálná podoba byla modelářům představena a nabídnuta pod katalogovým číslem 12028 na TT-víkendu v Pečkách. Nebudu zde rozebírat postup celé stavby, článek bude spíše
jakýmsi celkovým pohledem na produkt. Subjektivně si dovolím tvrdit, že se ve velikosti TT jedná o zatím nejlepší stavebnici toto vozu na trhu, aniž bych měl vůči předchozím dvěma modelům nějakou zášť. Je ještě
relativně cenově dostupná a navíc velmi „user friendly“.
Tento článek Libora Zapletala, ač není vyloženě železniční, zaslouží si býti publikován na mém webu, a to hned ze dvou důvodů. Prvním důvodem je fakt, že téma, kterým se zaobírá, se železnicí velice úzce souvisí
a železnice jako taková je v něm tak jako tak několikrát nikoli pouze okrajově zmíněna. Druhý důvod je nabíledni. Uhlí se mě a lokality, kde celý život žiji, nepopiratelně týká, neb doly, byť nyní již uzavřené,
mám hned za humny. V okolí Žacléře bylo mnoho jam, z nichž některé byly obhospodařovány dráhou. Ještě v 80. letech byl obvyklým jevem vlak deseti wapek a jednoho hytláku sunutý Kocourem z Lampertic nahoru do žacléřské
stanice. Vidím to jako dnes. Tehdy, v dětském věku, považoval jsem tyto situace za tak samozřejmé, běžné. Dnes již žiji pouze vzpomínkami a smutným pohledem na zarůstající upouštěnou trať a vlečku… Autorovi za
čtivý článek velice děkuji.
• Motorová lokomotiva řady 742 ČD Cargo TT od firmy MTB (13.06.2016)
Rukama mi před nedávnem prošel model lokomotivy 742 ČDC od firmy MTB. Tato lokomotiva v několika provedeních přišla na trh záhy po ohlášení stejného modelu firnou Tillig. Je-li to náhoda, nebo záměr, to nechť posoudí
každý sám. Zpracoval jsem pojednání, v němž objektivně poukazuji jak na pozitiva, tak na negativa, kterých je ke škodě modelu více. Produkt sráží především velké množství nepřesností v porovnání s předlohou, ale také
velmi nekvalitní povrchová úprava, jak je možno vidět na fotografiích.
• Motorová lokomotiva BR 111 DR TT od firmy Roco (10.05.2016)
Novinkou roku 2016 je motorová lokomotiva V 100/BR 110 DR a její odvozeniny, s nimiž přišla na trh ve velikosti TT firma Roco. Ačkoli by se zdálo, že je trh nasycen produkty této řady od firmy Tillig, vypadá to,
že se model celkem ujal. Svůj díl zásluhy na tom asi nese i fakt, že cena je zhruba o 700 Kč nižší. Přesto je model proveden velmi precizně a až na jednu věc mu prakticky není co vytknout. Dalším důvodem prodejů
bude částečně asi i zvídavost modelářů, jak že se s tím firma Roco poprala.
• Motorová jednotka M 494.001 ČSD TT od firmy Kres (12.04.2016)
Před pár týdny na trh přišel nový model motorové jednotky Köln ve velikosti TT od firmy Kres. Krom německých mutací byla vyrobena i limitovaná série v provedení ČSD jako M 494.001. Její provedení je podrobně popsáno
v této recenzi. Mnoho potenciálních zájemců však asi od nákupu odradí cena modelu, která převyšuje 11 tisíc korun. Na vyšší ceny jsme u Krese zvyklí, toto je ale přeci jenom ještě silnější káva.
• Výsypný vůz Fad 155 DB TT od firmy Tillig (03.03.2016)
Jednou z novinek pro rok 2015, kterou pro nás firma Tillig připravila, je 4nápravový samovýsypný vůz Fad 155 DB (OOt 41), uvedený pod katalogovým číslem 15170. Spadá do čtvrté epochy. Spolu s další alternativou,
setem tří vozů DR ze třetí epochy (01709 E), se na trh dostal na sklonku roku 2015. Další provedení následují. Jedná se o jakousi malou německou „Wapku“, mohu-li to tak přirovnat. Pomineme-li klasické a přeci
jenom na první pohled odlišné vozy OOt z původní produkce Zeuke/BTTB/Tillig, tak v TT tento typ vozu doposud chyběl.
• Motorový vůz BR 173 DR TT od firmy Kres (12.01.2016)
V roce 1965 představila vagonka Bautzen jako následníka stroje VT 4.12.01 (173 001) z roku 1964 druhý prototyp s označením VT 4.12.02, takzvaný „kolejový autobus“ (Schienenbus). Vůz měl větší výkon než „jednička“
a na svou dobu velmi nadčasový design - vzhledově se od prvního prototypu částečně lišil, především v čelních partiích. Pojmul 65 sedících a 100 stojících cestujících. Služební hmotnost měl 46 t, poháněly jej dva
šestiválcové čtyřtaktní vodou chlazené dieselové motory o výkonu 220 PS (162 kW) s 1300 otáček za minutu. Přidělen byl ředitelství Říšských drah v Cottbusu, kde byl podroben společně s prvním prototypem rozsáhlým
testům, zejména v oblasti Drážďany – Bautzen. V roce 1970 byl přeznačen na 173 002-7. Z důvodu vysoké poruchovosti byl však nasazován pouze výjimečně a v roce 1978 jej provozovatel vyřadil.
• Motorová lokomotiva řady 106 DR TT od firmy Piko (19.10.2015)
Do obchodů se dostal další novinkový model roku 2015 od firmy Piko, lokomotiva BR 106 DR. Poněkolikáté se jedná o stroj, která již ve velikosti TT na trhu nějaký pátek je. Já sám mám Tilligův model od roku 2004,
už dříve jej však produkovala firma JATT, která model poprvé uvedla v novinkovém katalogu na rok 1995 ve třech provedeních: V60, BR 106 a BR 346. Následně jej Tillig převzal. Můj model pravděpodobně po technické
stránce odpovídá právě modelu JATT. Bez kinematiky, bez rozhraní, s pořádnými mosaznými převody na všech nápravách a s žárovkovým osvětlením. Nový model Piko si nyní rozebereme v následujících řádcích. Za jeho
zapůjčení děkuji Martinovi Stejskalovi.
• Motorová lokomotiva BR 119 DR TT od firmy Piko (15.09.2015)
Stroj řady 119 východoněmecké železniční správy jsem poprvé vlastnil na konci 80. let. Jednalo se o model BTTB, který byl jako novinka uveden v katalogu pro rok 1985. Tehdejší cena 280 Kčs byla pro mě, dítko
školou povinné, vskutku závratná. Přesto jsem si na ni díky své píli (uhlí, dříví, nákupy, úklid všeho druhu) a babiččině podpoře (babička byla velkorysá) ušetřil. Lokomotiva měla reflektor pod okny, hnané
jen dvě nápravy a pouze na jednom podvozku a spolu s BR 250 DR to byly první modely BTTB, které měly koncové osvětlení, což pro mne samozřejmě bylo nepopsatelným lákadlem. Nevím, jak je na tom současný model
od firmy Tillig, neměl jsem tu čest se s ním blíže setkat, ale dovolím si poreferovat alespoň o novince roku 2015 od firmy Piko, která uvedla na trh verzi s reflektorem nad okny kabiny v provedení DR,
katalogové číslo 47340, resp. 47341 v červeném provedení DB AG. Pokud očekáváte samé superlativy, budete možná mírně překvapeni. Tentokráte poukáži i na objevené nedostatky, byť jich není mnoho. Ale jsou tam
a v zájmu objektivity je nemohu nezmínit.
• Historie firmy Rokal (06.08.2014)
K článku o historii firmy Zeuke nyní přidávám další, popisující vznik a vývoj firmy Rokal. Tentokrát se jedná o aktivitu pana Tomáše Tauera, jemuž s překladem pomohla paní Jiřina Adámková.
Tímto jim velice děkuji. Vždy je dobré vědět něco o vzniku a historii firem spjatých s naší zálibou. A pokud je možné si to přečíst v mateřštině, tím lépe.
• Motorová lokomotiva BR 131 DR TT od firmy Piko (06.05.2015)
Po modelu od BTTB, později od Tilliga, a v 90. letech od Roco se na trh dostal nový model lokomotivy BR 130 (a jejích odvozenin) od firmy Piko. Člověk by si pomyslel, že většina modelářů, kteří model chtěli,
jej již má. Ovšem i přesto se do toho Piko pustilo. Netuším, jaká je prodejnost, ale vím, jaká je kvalita tohoto produktu. Jako již v několika dřívějších případech, tak i nyní jsem velice mile překvapen. Řeč
bude konkrétně o modelu stroje 131 001-0, uvedeném pod katalogovým číslem 47321.
• Parní lokomotiva BR 75.5 DR TT od firmy Beckmann (18.03.2015)
Malosériové modely firmy Beckmann patří ve velikosti TT k tomu nejlepšímu, co může modelář na trhu pořídit. Ne nadarmo si můžeme na obalech přečíst poznámku „Sammlermodell“, tedy „Sběratelský model“. Po konstrukční
i vzhledové stránce je to opravdu špička, čemuž však odpovídá i cena. Díky tomu si tyto modely může pořídit jen zlomek těch, kteří po nich opravdu touží. I přesto se v době, kdy jsou modely novinkami, po nich
zpravidla zapráší. Pak nezbývá, než čekat na další sérii. Pokud se modelář opravdu rozhodne model pořídit, má alespoň více času si na něho našetřit.
• Parní lokomotiva řady 377 ČSD TT od firmy Tillig (24.02.2015)
V lednu roku 2015 firma Tillig vyrukovala s novinkou, která patrně potěšila nejednoho modeláře preferujícího parní lokomotivy ČSD. Tou novinkou je lokomotiva 377.0504, nabízená pod katalogovým číslem 02024.
Sám vlastním stroj 377 od Roco, o této jsem tedy neuvažoval. Naštěstí si ji pořídil kamarád a kolega Martin Stejskal a poskytl mi ji jak ke zkušebním jízdám, tak k nafocení a zpracování recenze, za což mu
patří srdečné poděkování. Musím předeslat, že model se skutečně podařil a Tillig nabídl lokomotivu, na níž odvedl dobrou práci a nad níž zaplesá srdíčko každého milovníka páry. Jak po technické, tak po
vzhledové stránce se model opravdu podařil.
• Patrová jednotka DBx DR TT od firmy Arnold (28.01.2015)
Firma Arnold přišla před nedávnem ve velikosti TT na trh s novým modelem patrových jednotek. Tyto vozy známe již od počátku 70. let v provedení DR a ČSD z nabídky bývalé firmy Zeuke, později BerlinerTTBahnen,
v současnosti je mírně přepracované nabízí firma Tillig. Arnold verzi ČSD zatím nevyrábí, má-li ji vůbec v plánu. V běžném sortimentu jsou pouze tři provedení železniční správy DR: Čtyřdílná jednotka DBvqe
S-Bahn Rostock v šedo-modrém zbarvení s hnědou střechou s řídícím vozem (kat. č. HN9502), čtyřdílná jednotka DB13 v tmavě zeleném provedení s šedou střechou (kat. č. HN9500) a dvojdílná jednotka DBx se světle
zelenou skříní a hnědou střechou (kat. č. HN9501). O té poslední bude tento článek. Čtvrtá verze, limitka vyrobená pouze pro Spiele Max, je světle zelená čtyřdílná jednotka s hnědou střechou a řídícím oddílem
(kat. č. HNS9503).
• Motorový vůz VT 135 DR TT od firmy Kres (16.07.2014)
Motorový vůz řady VT 135 byl určen pro osobní přepravu na vedlejších tratích někdejších říšských drah. Vyvinut byl ve 30. letech 20. století. V 60. letech byla firmou Piko vyvinuta jeho zmenšenina
v modelové velikosti H0 a v první dekádě 21. století jej v téže velikosti na trh uvedla firma Tillig. V roce 2012 se na TT-Boardu stal modelem roku výrobek firmy Kres ve velikosti TT. A o něm dnes
budeme hovořit; konkrétně o katalogovém čísle 1351 s označením VT 135 062. V minulosti jsem se již s některými produkty tohoto výrobce setkal. Jednalo se o „Delfína“, tedy jednotku řady 175 DR,
a patrovou jednotku DGBgqe DR. Jakýsi obrázek o kvalitě produktů firmy Kres jsem proto již měl. Blízké setkání s dalším modelem moji představu o výši pomyslné kvalitativní laťky této firmy jen potvrdilo.
• Historie firmy Zeuke (03.06.2014)
Na webu (konkrétně na německé Wikipedii) jsem narazil na stránku popisující historii firmy Zeuke. V článku naleznete zmínky o vývoji firmy od prvních dní prakticky až do období, kdy firmu převzal
Hans-Jürgen Tillig. Toto téma mě velice zajímá, pokusil jsme se tedy o volný, ale v rámci možností dosti přesný překlad do češtiny. Za případné faktické chyby neodpovídám, předpokládám, že na Wiki
kraviny nebudou. Věřím, že toto téma zaujme i další čtenáře a českou podobu článku přivítají.
• Trojcestná výhybka ve velikosti TT od firmy Tillig (14.01.2014)
Firma Tillig před časem rozšířila nabídku svých výhybek z profilového kolejiva ve velikosti TT o trojcestnou výhybku (katalogové číslo 83230). Třikrát sláva. Ohlédnu-li se zpět, musím říci, že bych
ji využil již o pět let dříve, když jsem pracoval na svém „viditelném skryťáku“. Tam bych uživil hned dvě a měl bych o kolej více než nyní. Teď už se mi to předělávat nechce. Ale nikdy neříkej
nikdy, že ano... To už jsem zažil několikrát. Raději se k tomu nebudu vůbec vyjadřovat, stejně to ve finále dopadne jinak. I když je pravdou, že už jsem nad změnou přemýšlel a došel k závěru,
že by bylo nutno to překopat kompletně, tedy včetně výměny přestavníků a předělání jejich zapojení.
• Motorová lokomotiva BR 101 DR TT od firmy Piko (16.12.2013)
Předvánoční novinka tohoto roku, model malé posunovací lokomotivy řady 101 DR od firmy Piko, se konečně dostala k některým prodejcům a modelářům. Píši záměrně k některým, neb po tomto modelu
se po jeho uvedení na trh jen zaprášilo. Snad jen díky štěstí a pohotovosti se mně a kolegovi (ten měl vskutku radost) podařilo docíliti toho, že z těch několika málo kusů, které byly na
českých e-shopech v první vlně k mání, dostaly se hned dva do našeho městečka. Možná jich bylo více, ale já jich více neobjevil. A to jsem si to zatraceně hlídal. Tenhle drobeček mi prostě
nesměl uniknout. Dle informací, které jsem získal, byla první várka beznadějně vyprodána, většina modelů "padla" na předobjednávky. V současnosti se však modely průběžně objevují na e-shopech znovu.
Samostatná fotogalerie >>
• Kolejový startset TT od firmy Kuehn (20.11.2013)
Před několika lety firma Kuehn oznámila, že na trh přivede nový kolejový systém ve velikosti TT. Většina modelářů byla v napjatém očekávání, s čím výrobce přijde, jaké budou parametry, geometrie,
rozměry, vlastnosti atd. Když se artikl objevil na pultech obchodů, někdo byl nadšen, někdo možná trochu zklamán. Já mám nyní možnost si s kolejivem Kuehn trochu pohrát, vyzkoušet jej a prozkoumat
a při té příležitosti své zkušenosti vložím na papír. Sice se na internetu nějaké informace najdou, ale já se pokusím v rámci možností sdružit co nejvíce poznatků do jednoho článku, aby to měl
laskavý čtenář poněkud komfortněji podané. Snad se mi to podaří a nabídnu vám pokud možno srozumitelný materiál.
Zde je ještě možno si stáhnout geometrii a ukázky použití kolejiva Kuehn.
• Motorová lokomotiva BR 118 DR TT od firmy Piko (11.11.2013)
Novinka podzimu 2013, kterou je lokomotiva BR 118 DR od firmy Piko, je už na světě a na prodejních pultech (nebo pod nimi). V mém případě je to další model, jehož nákup ovlivnily nostalgické
vzpomínky na mé modelářské začátky. Tehdy jsem měl BR 118 od BTTB. Dokonce si vzpomínám, jak kouzelně se zkroutila skříň v místě motoru. Inu, asi jsem ji tenkrád moc proháněl.
• Motorová lokomotiva BR 290 DB TT od firmy Piko (02.07.2013)
Firma PIKO už delší dobu fušuje do modelové velikosti TT. Doposud jsem od tohoto výrobce vlastnil pouze kontejnerový vůz. O něm jsem se zmiňoval v sekci Vozy dne 20.12.2011.
Lokomotivu jsem zatím žádnou neměl. To se nyní změnilo. Na trhu se objevila motorová lokomotiva BR 290 DB v několika provedeních. Původně, ač se mi líbila, jsem o ní neuvažoval,
ovšem později se mi zalíbila víc a umínil jsem si, že ji prostě chci.
• Parní lokomotiva řady 377 ČSD TT od firmy Roco (18.06.2013)
Začátkem roku 2012 se na náš trh dostal model parní lokomotivy BR 38 od firmy Roco jako řada 377 ČSD, přesněji číslo 377.0513. Byla to příjemná novinka pro tuzemské modeláře.
K dispozici byly dvě verze. Jednak analogová, jednak digitalizovaná – ta včetně zvuku. Mírné rozčarování asi přinesla cena modelů, kdy analogová verze stála více než šest tisíc
korun. Cena zvukové verze se vyšplhala k osmi tisícům. V porovnání s BR 44, která jakožto pětikolák musela být minimálně stejně náročná na výrobu, ne-li náročnější, je to přeci
jenom docela rozdíl...
• Rychlost modelů (26.02.2013, rev. 04.11.2015)
Na síti se nejednou probírala rychlost lokomotiv a srovnávala se s maximální rychlostí předlohy daného modelu. Některé jezdí pomaleji, některé zase neúměrně rychle. Především
starší vozidla byla zpřevodována tak, že při plném napětí vyskakovala v oblouku z kolejí. Rozhodl jsem se téměř po deseti letech (sám nemohu uvěřit, že už je to tak dlouho)
vrátit k tématu modelových rychlostí.
• Spřáhlo Kuehn v šachtě Peho (06.03.2012)
Při jedné objednávce modelářského zboží jsem doplnil i zásoby kinematik Peho a spřáhel. Volba padla na Kuehna, mají pojistku proti rozpojování a vlastně jsem ještě žádné takové neměl.
Ovšem při použití kombinace spřáhlo Kuehn + kinematika, resp. šachta Peho mne překvapila nefunkčnost spřáhla. Po nasunutí do šachty byl háček nepohyblivý, nebylo možné jej zvednout,
což je u spřáhla celkem zásadní problém. V čem byla příčina a jaké bylo řešení se můžete dočíst dále...
• Brejlovec od firmy MTB ve velikosti TT (11.10.2011)
Po mnohých debatách a kritikách v diskusích, jež navíc měly značný předstih oproti skutečnému času vydání modelu, se nyní můžeme podívat na zoubek tolik
probíranému modelu Brejlovce od tuzemské firmy MTB. I když na zoubek... to není přesné. V tomto pojednání nehodlám ani vyzdvihovat, ani zatracovat zmíněný
model. Budu pouze neutrálně poukazovat na jeho vlastnosti...
• Motorová lokomotiva V 36 DR TT od firmy Tillig (03.05.2011)
Ve velikosti TT k nám přišel další kompletně přepracovaný model lokomotivy. Po strojích, jako jsou například V 100/BR 110, BR 107, BR 56 či BR 86 přišla
firma Tillig s modelem motorové lokomotivy V 36 (a ohlášeny jsou další její varianty). Tento "traktůrek" se objevil i v mé sbírce, a proto se s vámi chci
podělit o své dojmy. Rozdíly mezi tímto a původním modelem jsou velké jak navenek, tak v jeho útrobách. Kdyby se všechny modely přepracovávaly tímto
způsobem, bylo by to opravdu fajn. Technickým i vzhledovým provedením jsem velmi mile překvapen. Začtěte se do recenze a posuďte sami. Rozhodně vás
od případného nákupu nebudu odrazovat.
Můžete si též prohlédnout malou galerii s dalšími fotografiemi..
• Odnímatelné přestavníky BTTB (15.12.2010)
Již několik let mám v sekci FAQ příspěvek o tom, jak lze použít odnímatelné elektromagnetické přestavníky z produkce BTTB pro pohon současných profilových výhybek, a to jednoduchých EW1,
obloukových a křižovatkových. Tyto výhybky mají pohyblivou část jazyka, která nepruží, není proto nutné používat silných motorických přestavníků. Tento příspěvek rozebírá BTTB přestavníky trochu více, ukazuje další možnost
použití a popisuje klady i zápory tohoto zařízení. U někoho jsou oblíbené, u někoho zatracované. Záleží na tom, co od nich ten který modelář očekává a jakým způsobem je používá. Já osobně jsem spokojen, na mém kolejišti
plní svůj úkol spolehlivě. Na článku se významně podílel i kolega a přítel Jirka Sládek.
• Parní lokomotiva 18.201 DR TT od firmy Roco (15.11.2010)
Roco před krátkým časem vypustilo na trať svého nového tahouna ve velikosti TT, parní lokomotivu 18.201 DR. Po analogové verzi přišel i digitál s ozvučením. O tom bude pojednávat dnešní Milošova recenze. V zájmu
objektivity se autor snažil poukázat nejen na pozitiva, která model bezesporu má, ale i na drobné negativní vlastnosti, z nichž některé (doufejme) budou pouze ojedinělé, nikoliv pravidelné. Čas od času se přeci stane, že
některý modelář si stěžuje na vlastnosti, resp. chyby modelu, které ostatní kolegové nezaznamenali. Věřme, že i některé z těch v recenzi jmenovaných budou pouze výjimečné. Jste-li zvědaví, začtěte se do článku doplněného
21 fotografiemi. Na svém kanálu na YouTube mám jedno video z jízdy na Modell Hobby Spiel v Lipsku.
• Parní lokomotiva 555.1 ČSD TT od firmy Tillig (23.03.2010)
Na sklonku roku 2009 dorazila do našich obchodů novinka v podobě pětispřežní parní lokomotivy 555.1. Firma Tillig dokázala
do Vánoc přivést na trh model, nad kterým zaplesalo srdce nejednoho českého modeláře. Ani já, ačkoliv jsem měl model již před svátky,
nelenil jsem a zabalil jej do ozdobného vánočního papíru. Pod stromečkem mi pak nedělalo problémy tvářit se naprosto překvapeně
a pro pobavení rodiny se chovat jako pětiletý capart u hromady vytoužených hraček.
Po patřičném prohlížení, zajetí a otestování modelu přináším nyní ve spolupráci s Jirkou Sládkem recenzi stroje, v níž se nevyhýbám ani porovnání s o malinko
starším modelem lokomotivy BR 44 od firmy Roco.
• Motorová lokomotiva T 435 ČSD TT od firmy Tillig (09.02.2010)
Dnes přináším povídání o další novince ve velikosti TT. Jedná se o starého dobrého Hektora, kterého nyní uvedla na trh firma Tillig.
Dlouhých 43 let nám musel stačit původní model někdejší firmy Zeuke, později BTTB. Šikovnější modeláři využili v poslední letech velmi
rozšířené možnosti v podobě stavebnic z leptaného plechu. Firma Hekttor
má Hektora ve svém sortimentu. Ti, kteří se do stavby nepustili, dočkali se nyní tovární verze přepracovaného modelu. Nejdůležitější
věci jsem zaznamenal, vy si je nyní můžete v klidu přečíst, abyste v případě nákupu modelu věděli, do čeho jdete.
• Nejstarší a nejnovější Sergej TT (28.01.2010)
Kdo by tomu věřil, že Sergej ve velikosti TT je na trhu již téměř 40 let... Už jako malí jsme si s ním hráli na oválu z plechových
kolejí a nemohli jsme se nabažit té nádhery. V setu k němu byl většinou zelený uhlák a hnědý plošiňák s brzdařskou budkou, někdy byly
barvy i naopak. Dovedu si živě představit, jak takový startset kdysi dokázal rozzářit dětské oči třeba pod vánočním stromečkem. Dovolil
jsem si tedy věnovat této lokomotivě alespoň krátý článek jako malou vzpomínku na jeden z nejklasičtějších prvků, které před lety
provázely začínající železniční modeláře při jejich prvních nesmělých krůčcích ve světě modelové železnice TT. Kdo jste jej znali,
vzpomeňte s námi...
• Motorová lokomotiva T 679.1 ČSD TT od firmy Roco (05.01.2010)
V elektronických i papírových médiích už se objevilo několik zmínek a recenzí o tomto modelu. Každý tento článek je však originální
a přináší něco, co v jiných není. Nebude tedy na škodu, když také přispěji s troškou do mlýna.
S Jirkou Sládkem jsme sepsali pár postřehů, přispěl i David Strupp několika
informacemi a fotografií. Nevyhneme se samozřejmě srovnání s původním modelem firmy Tillig. To je tak nějak přirozené a přímo to k tomu
svádí. Model Roco je zase krokem vpřed ve velikosti TT a i přes
nějakou tu mouchu, kterou se nakonec podařilo vyřešit, je to prvotřídní model se. Kdo jej ještě nemá, tak mu třeba článek pomůže
v rozhodování.
• Parní lokomotiva BR 44 DR TT od firmy Roco (11.11.2009)
Já osobně jsem se na tento model těšil a očekával jej pln netrpělivosti. Má záliba v parních strojích je asi všeobecně známá. A že se
jedná o německou lokomotivu? Čemu to vadí? Tyto stroje jsou v porovnání s těmi našimi neméně krásně a elegantní. Při nákupu jsem nijak
zvlášť neváhal a po několikatýdenních zkušenostech s provozem na kolejišti rozhodně nelituji. Ačkoli to zcela určitě není lokálková
lokomotiva, pohled na ni si užívám. Oblouky projede, takže jejímu provozu na mém kolejišti nic nebrání. Je sice poněkud delší, takže
se do stanice vejde pouze s několika málo vozy, ale ani to mi požitek z tohoto vskutku povedeného modelu nemůže v žádném případě pokazit.
• Parní lokomotiva 365.4 ČSD TT od firmy Schirmer (21.07.2009)
Nejednomu českému modeláři v těchto dnech nejspíše udělala radost parní lokomotiva řady 365.4 od firmy Modelleisenbahn Schirmer.
Tento stroj jezdil původně jako řada 64 u německých drah, po válce ale zůstaly některé stroje i u nás a dostaly označení 365.
Dočkali jsme se i jeho modelového zpracování ve velikosti TT (a vlastně i H0 od Roco). V recenzi popisuji své postřehy a pocity
při setkání s tímto modelem. Jsou tu věci, které možná budou někomu vadit vzhledem k ceně modelu, ale to ať už posoudí každý sám
za sebe. Svůj subjektivní názor vám zde nyní předkládám. Za doplnění některých informací děkuji Davidovi Struppovi.
• Jednotka řady 175 DR TT od firmy Kres (30.06.2009)
Občasný přispěvovatel Jirka Sládek mi poskytnul další ze svých článků, které před nějakým časem uvedl na svých stránkách. Tentokráte
se jedná o model motorové jednotky BR 175, jejíž předloha se dříve proháněla i po kolejích někdejších ČSD. Výrobcem modelu je firma
Kres. O tom, že se jedná o naprosto zdařilý model, není pochybností. Autor zde podrobně popisuje vzhled, provedení, jízdní vlasnosti,
nechybí ani tabulka s porovnáním skutečných a modelových rozměrů, a samozřejmě množství fotografií, které model představují obrazově.
Model je k dspozici v základní 4vozové variantě, další vložené vozy je možno dokoupit samostatně. Ale podrobnosti již naleznete
uvnitř článku.
• Kocourkov aneb Jak si hraje dědeček (09.06.2009)
Pan Jiří Navrátil mi zaslal několik fotografií a doprovodný text o kolejišti, které vytvořil pro svá vnoučata. Předem upozorňuji,
že tento článek se nejspíše většině modelářů nezavděčí, protože nejde o modelářskou práci v pravém slova smyslu. Ani jsem před přečtením
textu neměl v úmyslu jej zveřejňovat, ovšem posléze, když mi dokument osvětlil, oč vlastně jde, názor jsem změnil. Pan Navrátil
se ke stavbě postavil trochu jinak, šlo mu primárně o vytvoření zábavy pro děti a okořenil vše trochou recese. Když si vzpomenu,
s čím jsem jezdil ve svých dětských letech já (startset kat. č. 1991, katalog BTTB z roku 1978,
to jen pro informaci ), mají jeho vnoučata vlastně přepychovou
dráhu. Možná se jeho příspěvek stane inspirací pro další
rodiče či prarodiče a pomůže jim tak odlákat své ratolesti od mobilních telefonů, televizí a počítačových her.
• Patrové vozy Bmto ČD TT od frimy Kuehn (12.05.2009)
Firma Kuehn Modell uvedla na trh nový model, který zaujme mnohého českého
modeláře. Jedná se o patrové vozy, které jsou u nás známé pod označením Bmto. K vidění jsou na mnoha tratích našich drah, výrobce
tím zaplnil další "díru" v sortimentu TT. V recenzi
Jirky Sládka si můžete přečíst, jak se s touto výzvou firma poprala.
Dle mého soudu (Jirkovy kousky jsem měl v ruce) je to opravdu perfektní model, kterému (až na drobnosti - viz. zmínka o koncovém
osvětlení) není co vytknout. Za cenu kolem 800 Kč získá modelář opravdu skvost, za který se ve své sbírce nemusí stydět. Kdo by
nechtěl na kolejišti prohnat třeba Zamračeou se třemi těmito vozy, že?
• Pozoruji svět z okna vlaku (05.05.2009)
Když jezdím vlakem, a že je to v poslední době často, tak mám zrak zabořen buď mezi hromady písmenek v časopise či v křížovce, nebo sedím
s empétrojkou v uších a civím z okna. Pro železničního modeláře je to činnost (resp. nečinnost) celkem užitečná. Toto pozorování
ubíhající krajiny ve mně evokuje spoustu pocitů a vzpomínek. I pojala mě touha toto vše popsat v nedlouhém článku, který vám zde
nabízím. Mnohým se může zdát, že s železnicí má toto povídání společného jen málo, že je to jen jakási óda na Česko. Možná budou mít
částečně pravdu, ale na druhou stranu si myslím, že nejsem jediný, kdo tyto pocity při jízdě vlakem naší vlastí má. Posuďte sami.
V nejhorším případě prostě jen článek zavřete a nedočtete.
Firma GABOR vyrábí autíčka v modelové velikosti TT. Objednal jsem si několik modelů a první z nich mi přišly. Chtěl bych
se podělit o své dojmy. Modely byly zabalené v miniaturních krabičkách, které je dobře chrání proti poškození. Pro úplnost uvedu,
že se jedná o model nákladního auta Škoda RT 706 a osobních vozů VW Passat a Golf. Na první pohled zaujmou poměrně dobrým
zpracováním a propracovanými detaily. Jednotlivé díly jsou zhotoveny odléváním z probarvených hmot a nejsou již dále povrchově
upravovány. Některé díly jsou vzájemně slepeny, jiné jsou do sebe pouze zacvaknuty. Díly do sebe dobře pasují a sedí.
• Dým a pára (13.02.2009, rev. 24.3.2009)
Je to již deset let, kdy k nám do hor zavítal parní vlak. Bohužel, detaily si nepamatuji, vím jen, že na jednom konci byla
lokomotiva 464.102, na druhém stroj 354.7152. Vlak byl plný zahraničních pasažérů, nevím ani, co to bylo za akci.
Pokud by někdo ze vás čtenářů věděl více, budu rád, když doplní mé mezery přes Vzkazy nebo přes e-mail (kdysi jsem sice dostal
videokazetu z této akce, nemám ale video, takže ji znovu po letech zhlédnu, až bude příležitost a video po ruce). Ti ostatní si
alespoň mohou přečíst krátký článek z té doby, který jsem tomuto u nás vcelku "zvláštnímu úkazu" věnoval. Sice se kdysi objevil
na Fotoarchivu 2005, ale na web jsem jej nikdy nedal (asi jsem zapomněl).
Nyní jsem jej alespoň dodatečně doplnil o dvě fotografie zmíněných lokomotiv, které poskytnul a s jejichž zveřejněním souhlasil
pan Milan Valenta, za což mu velice děkuji. On mi také odhalil totožnost lokomotivy 354, ta mi totiž v paměti neuvízla.
Fotografie přikládám do článku i sem.
» 354.7152
• 464.102 «
• Lokomotiva BR 81 (též 92) TT od firmy Tillig (04.12.2008)
Firma Tillig před nějakým časem uvedla na trh přepracovanou verzi parních lokomotiv BR 81 a BR 92. Oba modely mají totožný pojezd,
takže byly zabity dvě mouchy jednou ranou. Nejedná se o žádnou zásadní změnu, jako tomu bylo v případě modelů BR 56 a BR 86,
nicméně malý krok vpřed to přeci jenom je, a to především pro "digitalisty", protože model je již připraven pro osazení dekodérem.
Následující článek v kostce popisuje, oč se vlastně jedná. Není nikterak dlouhý, obsahuje více brázků než textu, což ovšem není
na škodu. Názornost, jak víme, má často mnohem větší vypovídací hodnotu než několik stran textu. Takže se začtěte a podívejte se,
co pro nás kolegové v Sebnitzu připravili.
• Motorová lokomotiva Blue Tiger TT od firmy Mehano (03.01.2008)
Na scénu modelové velikosti TT se postupně derou nové firmy, nebo firmy, které jsou již známé a zaběhnuté v jiných
velikostech, jako například firma Roco. Tentokrát se však jedná o slovinskou firmu Mehano, která si dala úkolem
120x zmenšit "Modrého tygra". Záměr se vydařil a do rukou modelářů se dostává velice zdařilý model za celkem
přijatelnou cenu. V článku Jirky Sládka obdržíte dostatek podrobných informací, díky kterým bude rozhodování o nákupu
tohoto modelu mnohem snažší, neboť budete vědět, do čeho jdete, a nebudete kupovat zajíce v pytli. Všechny zásadní věci
(a nejen ty) o modelu autor uvedl a srozumitelně popsal.
• Nákladní set ČSD TT od firmy Tillig (06.12.2007)
V dnešních dnech se na náš trh dostává pro mnohé modeláře možná dosti zajímavý set. Jedná se o nákladní vlak s lokomotivou
T 334 a třemi vozy. K dispozici je nejen ve verzi ČSD, ale i jako PKP a MÁV. Obsahuje již zmíněnou motorovou lokomotivu T 334,
otevřený, kotlový a krytý vůz (všechny 2nápravové), náklad, osobní automobil Trabant, nákladní automobil IFA,
ovál kolejí, nakolejovací zařízení, rozpojovač (klasický šroubováček s magnetem), adaptér a regulátor...
• Lokomotiva BR 56 DR TT od firmy Tillig (24.10.2007)
Zhruba po necelém měsíci, kdy se mi do sbírky dostal přepracovaný model lokomotivy BR 56 od firmy Tillig, vyvěšuji zde malou
recenzi. Model je zpracován velice dobře, ovšem něco málo drobností především vzhledového charakteru jeho kvalitu mírně
degraduje. Pokud jde ale o jízdní vlastnosti, tak stejně jako u ostatních nových modelů této firmy, i zde může být modelář
naprosto spokojen. Po shrnutí plusů i mínusů (plusů je více) jsem rád, že jsem si lokomotivu pořídil.
• Omyly a nepřesnosti v železničním názvosloví (04.09.2007)
Úkolem tohoto článku, který je určen především pro železniční nadšence s menšími znalostmi železničního názvosloví, je uvést
na pravou míru několik nejpoužívanějších termínů. Uvedu zde to, na co si já nebo mnou oslovení "železniční kolegové" vzpomenou.
Takže hned napoprvé se zde dozajista neobjeví vše, u čeho je velice často v praxi používán chybný název. Rovněž zde nebudu
pokaždé citovat předpisové specifikace, ale budu se snažit vysvětlit vše jednoduše a pochopitelně.
• Lokomotiva V 100 DR TT od firmy Tillig (28.05.2007)
Jak jsem slíbil, vyvěšuji zde nyní recenzi známé motorové lokomotivy V 100 DR od Tilliga. O tom, že se model povedl, není pochyb.
Po vzhledové i po technické stránce je model zpracován precizně a může se hrdě postavit po boku ostatních klenotů, jako je třeba
motorový vůz VT 137 apod.
• Motorová lokomotiva ER 20 DB Herkules TT od firmy Piko (24.01.2007)
Po nějakém čase firma PIKO přišla na trh s dalším modelem ve velikosti TT. Tentokráte jde o motorovou lokomotivu ER 20,
známou též jako Herkules. A nebyl by to Jirka, aby se modelu nepodíval do střev. Vysledek jeho "průzkumu" si zde nyní
můžete přečíst a prohlédnout. Těm, kteří o modelu uvažují, může článek opět posloužit jako pomoc při rozhodování.
Najdete v něm opět precizně popsané útroby i vnějšek modelu včetně 13 detailních fotografií popisovaných míst.
• Čistící kartáčky Noch (21.11.2006)
Po zmínce o hygieně kolejišě v sekci Zápisky přichází další příspěvek na toto téma. S kolegou Jirkou Sládkem jsme zpracovali
pojednání o jednoduché pomůcce, která po snadném připevnění na vozidla průběžně během provozu čistí kolejiště od lehčích
nečistot, především pak od všudypřítomného prachu. Sami můžete posoudit, jak dobrým pomocníkem tato věcička může být.
Já sám kartáčky využívám, na vozech je mám instalované nastálo.
Na čtyřech stranách dokumentu najdete 20 fotografií.
• Nové spřáhlo Tillig TT (19.9.2006)
Více jak čtvrt století se na vozidlech TT objevovalo spřáhlo, které zná snad každý "téčkař", tedy plastové očko s kovovým
třmenem, který se zaklesnul do očka sousedního spřáhla. Rok 2006 však přinesl změnu, jež nejspíše ovlivní
každého modeláře v této velikosti. Firma Tillig přišla s novým typem spřáhla, které není kompatibilní s původním
a většina modelářů se tak nejspíše uchýlí k výměně. V přípravě je několik variant nového spřáhla, včetně
typu pro klasické připevnění ocelovým drátkem. To je na drtivé většině modelů z produkce Zeuke a BTTB,
ale i na starších modelech Tillig. Konzervativnější modeláři, jež nehodlají přesedlat na tuto novinku, budou
nejspíše po burzách a inzerátech hledat nabídku odprodeje původních spřáhel (včetně posledního spřáhla Tillig),
aby si zajistili dostatečnou zásobu pro v budoucnu nabytá vozidla a nebyli tak nuceni investovat do nového typu.
I to je řešení. Několik poznatků o nové variantě spřáhla TT naleznete v článku
nove_sprahlo_tillig.pdf.
• Motorová lokomotiva BR 132 DR TT od firmy Roco (11.7.2006)
Do ruky (do sbírky) se mi během června dostala lokomotiva BR 132 DR od firmy ROCO. Jak mám poslední dobou ve zvyku, zpracoval
jsem i o ní malé pojednání, byť to již není novinka a na našem trhu je zhruba 8 let. Musím předeslat, že se jedná o opravdovou
lahůdku, která svého času neměla ve velikosti TT obdoby. Brzy se v sekci Video objeví i krátká videosekvence představující
lokomotivu v provozu na mé lokálce.
• Spřáhlo Fleischmann N na vozidlech TT (12.6.2006)
Ne snad, že bych byl zatížený na spřáhla, pravdou však je, že již na tomto webu byla několikrát zmíněna. Zřejmě to ale nestačilo
a já byl osloven panem Davidem Petržilkou. Ten zpracoval zajímaný článek o použití enkových spřáhel Fleischmann na vozidlech TT.
Článek jsem doladil, upravil do standarního vzhledu ostatních článků, ve spolupráci s Jirkou Sládkem jsme jej dokončili a snad
i vychytali chybičky. Nuže čtěte, litovat nebudete. Téma spřáhel je vděčné a zajímavé a vždy je co řešit.
• Parní lokomotiva BR 80 DR TT od firmy Roco (19.4.2006)
Pár týdnů po získání modelu parní lokomotivy BR 80 jsem sepsal malou recenzi, ve které rozebírám kvality, vlastnosti a provedení modelu. Toto se může hodit potencionálním zájemcům o tento model a může jim to
pomoci při rozhodování, zda model pořídit či nikoliv. I přes drobnou nevýhodu při jízdě modelu (která se může projevovat jen na některém typu kolejí) nelituji svého nákupu a model si patřičně hýčkám a rozmazluji.
Lokomotiva na mé kolejiště sedne jako ulitá, neboť co může být krásnějšího než pára jedoucí zalesněnou lokálkou...?
• Spřáhla v modelové velikosti TT (15.12.2005)
Po mém únorovém zamyšlení nad spřáhlem Tillig se tu objevuje rozsáhlé pojednání o všech autorovi známých spřáhlech ve velikosti TT. Článek vykresluje vývoj spřáhla od stařičkých Zeuke modelů až po současnost.
Najdete zde plno názorných detailních vyobrazení, popis, vlastnosti a&npsp;chování jednotlivých typů spřáhel, materiály, z nichž jsou vyráběna a výrobce, kteří je mají "na svědomí". Dokument má 47 stran a je velký 3,60 MB,
autorem je Jiří Sládek. Nutno říci, že odvedl opravdu velký kus pečlivé práce.
• Lokomotiva BR 182 DB Taurus TT od firmy Piko (7.11.2005)
Firma PIKO vypustila ze svých stájí první model ve velikosti TT (alespoň pokud je mi známo). Jedná se o elektrickou lokomotivu řady 182 DB Taurus. Můj spolehlivý a precizní "spolupracovník" Jiří Sládek nelenil
a sepsal zajímavý článek, ve kterém líčí vše, co se lokomotivy týká. Model rozebral, nafotografoval a srozumitelně popsal vše do detailu. Článek je vám nyní k dispozici. Máte-li někdo v úmyslu si model koupit,
můžete si předem přečíst, co můžete očekávat, a nebudete tak alespoň kupovat zajíce v pytli.
• Pár slov k novému modelu motorového vozu VT 137 TT firmy Tillig (12.9.2005)
Zajímají-li vás informace o motorovém vozu VT 137, který jako novinka letos vyjel z dílny firmy Tillig, pročtěte si tento článek. Dle mého názoru se jedná o velmi kvalitní dílko, za které se nemusí výrobce stydět, a já,
navzdory tomu, že se nejedná o typické vozidlo ČSD, jsem si jej prostě musel pořídit také. Proč? To se dočtete hned v úvodu tohoto 372 kB velkého článku. Je to velmi atraktivní model, o čemž svědčí i zprávy, že
výrobce nestíhá uspokojovat poptávku. Model se dělá jak ve verzi DR (polomáčená), tak jako DB verze v červeném kabátu.
• Spřáhlo Tillig TT (14.2.2005)
Vzhledem k debatě, která na Pandoře probíhala v první půlce února na téma spřáhel, rozhodl jsem se také
přispět s troškou do mlýna. Po úvaze o spřáhlu Loco jsem se zaměřil na spřáhlo Tillig a snažil se
rozluštit, v čem vězí nejednou zmiňovaný problém špatného spřahování vozů právě s tímto spřáhlem
(což souvisí i se spřáhlem Loco). Výsledek mého bádání je vám nyní k dispozici i s detailními fotografiemi
v dokumentu tillig_sprahlo.pdf.
• Jak jsem se seznámil a žil s modelovou železnicí (6.9.2004, revize 19.05.2021)
Sepsal jsem vzpomínky na své seznámení s modelovou železnicí. Možná se to někomu bude zdát nezajímavé, ale já to prostě musel udělat. Koho by můj "železniční životopis" přeci zajímal, může si jej přečíst
v PDF dokumentu. Třeba budou mé vzpomínky stejné nebo podobné těm vašim... Takže jak jsem se seznámil a žil s modelovou železnicí. A vlastně nejen s ní. Pokud mi někdo pošle reakci nebo v kostce napíše
své vlastní zážitky, budu jen rád. Bude zajímavé poznat stejnou věc v podání někoho jiného.
• Zamyšlení nad modelářskými přílohami Železničního magazínu (7.7.2004)
Před více jak půl rokem jsem začal psát svůj názor na modelářské přilohy ŽM. Potom jsem tuto činnost odložil a nakonec jsem zapomněl, že jsem něco takového započal. Při "gruntování" v počítači jsem soubor
objevil, začetl se do něho a nakonec i dopsal. Takže koho můj názor zajímá, nechť si otevře následující třístránkový dokument (216 kB). Jedná se o můj subjektivní názor, ostatní mohou mít
odlišné stanovisko. Rozhodně však není úmyslem hanit tato dílka, jsem přesvědčen, že autoři vynaložili mnoho úsilí, aby mohla vzniknout. Mnohým modelářů mohou být užitečným zdrojem informací.
• Spřáhlo Loco TT /vůz Ztr/ (23.6.2004)
Opět se vracíme k tématu "Spřáhlo Loco". Původní článek ze 7.6.2004 jsem přepracoval, doplnil o další fotografie a zajímavé poznatky. Tentokrát se věnuji spřáhlům ve větším záběru, porovnávám
vlastnosti a chování BTTB, Tillig a Loco v jejich vzájemném spojení. Dokument je tentokráte o něco větší. Má 5 stran, obsahuje 11 obrázků a jeho velikost je 1 MB. Věřím, že informace v něm obsažené
vám budou k užitku.
